Hermetismus

, hermetické nauky, hermetika –
1. souhrnné označení pro neběžné tradice chápání skutečnosti; proud mysticismu zahrnující filozoficko-náboženské názory na podstatu a souvislost věcí a dění. Jsou určené zasvěceným a šířené z učitele na žáka (tzv. hermetický řetěz). Název od Herma Trismegista. V Evropě zejména ve středověku a renesanci (vliv židovské mystiky, renesančního hermetismu). V novověku chápány ve filozoficko-psychologické rovině (C. G. Jung). Viz též esoterismus, geomancie, numerologie, okultismus, tarot, věštění;
2. literatura italský básnický směr 20. a 30. let 20. stol., inspirovaný esoterickým symbolismem S. Mallarméa. Tíhnul k uzavřenému subjektivnímu výrazu a k izolaci od reality. Vyznačuje se abstraktním básnickým jazykem, potlačením významové stránky a zdůrazněním hudebnosti a metafyzických prvků. K hlavním představitelům hermetismu patřili A. Onofri (1885 – 1928), G. Ungaretti, S. Quasimodo.

Související hesla