Héródés Attikos

, řecký učenec, politik, řečník a mecenáš. Přítel Marka Aurelia Antonina (významné funkce zastával již v Hadrianových dobách). Financoval řadu staveb v Řecku (v Athénách mj. Odeión). Jeho athénský palác se stal střediskem kulturního a společenského života. Z díla se zachovala pouze řeč Peri politeias (O státě).

Ottův slovník naučný: Héródés Attikos

Héródés Attikos Klaudios Tiberios, státník, řečník a zvelebitel Athén za doby císařské (*nepochybně r. 101 po Kr. – †177). Pošel z dému Marathónského a z rodu. jenž rodokmenem připojoval se k Aiakovcům, Filaiovcům a Erechtheovcům, čítaje mimo jiné i Miltiada a Kimona ku předkům svým. Otec Héródův Attikos, objeviv v domě svém blíže divadla Dionysova v Athénách veliký poklad, jejž s přivolením císaře Nervy podržeti směl, zůstavil synu veliké bohatství, než při tom i závazek, aby při slavnostech spoluobčany i cizince podělil jednou minou. Héródés později, maje o závazek ten s Athéňany spor, vyplatil jednomu každému po 5 minách a tím zbyl se obtížné povinnosti. Nadán jsa vzácnými dary ducha, osvojil si Héródés v mládí všestranné vzdělání ve škole Polemonově, grammatika Favorina a j. a oddával se horlivě studii starších spisovatelů, zejména Sókratova žáka Kritia. Císař Hadrián propůjčil mu důležité úřady v provincii Asii, kdež Héródés ve Smyrně a Troadě zůstavil hojné stopy v pravdě maecenatské činnosti své. Když se po létech do Athén navrátil, dodělal se Héródés hodnosti agoranoma a r. 127 – 128 po Kr. byl již archontem epónymem, načež r. 143 dostalo se mu i hodnosti konsulské. Odtud počíná se velikolepá činnost Héródova v Athénách, která ve spolku s přízní císaře Hadriána učinila z nich jedno z nejskvělejších měst říše Římské. Když císař Hadrián zbudoval v Nov. Athénách nádherný chrám Dia Olympského, stal se Héródés při něm knězem císařovým. Řídě Veliké Panathénaie, způsobil Héródés krajanům svým nemalé překvapení podzemními stroji, které loď Athéninu neviditelně v průvodu dopravovaly. O následujících Panathénaiích uvítal Héródés účastníky ve stadii Lykurgově za Ilisem, jež svým nákladem nádherně obnovil a ozdobil sedadly z pravého mramoru pentelského, nad stadiem pak zbudoval chrám bohyni Tyche a ozdobil sochou z kosti slonové. Héródés pěstoval hojně rhétoriku, a když císař Hadrián v Athénách založil universitu, nadal Héródés při ní veřejnou stolici umění řečnického. Prvá známá choť jeho byla Římanka Appia Annia Regilla, již však Héródés z neznámé příčiny, těhotnou jsoucí, tělesně ztrestati kázal, až zemřela. Bratr zemřelé pohnal Héróda, jenž mezitím stal se senátorem římským, z vraždy před senát, kdež nevinným uznán. Z vděčnosti a snad, aby pomluvám konec učinil, zvěčnil Héródés jméno Regillino novým Odeiem, jež zbudoval na jihozáp. svahu Akropole (Odeion Regillino nebo Héródovo). Regilla zůstavila mu dvě dítky, z nichž Attika císař Antoninus Pius jmenoval senátorem, ježto však záhy oddal se opilství, vydědil jej Héródés ještě za živa. Druhá choť Héródova byla Římanka Vibullia Alcia, která, porodivši syna Hérodiana, záhy zemřela. Ku konci svého života oddal se Héródés s horlivostí dílům maecenatským. Štědře podporoval města eubojská, boiotská i peloponnéská, nehodami postižená, zbudoval znova épeirský Orikos, zemětřesením zpustošený, založil vodovod v apulském městě Canusii, pomýšlel na překopání Isthmu korinthského, vystavěl kryté divadlo na způsob Odeia v Korinthu, ozdobil delfské stadion mramorem pentelským, jehož lomy tím téměř přebrány, založil vodovod v Olympii pro účastníky slavných her a sirné lázně v Thermopylách. Z propuštěnců svých vzdělati dal ve vědách zejména Achillea, Polydeuka a Memnona a choval k nim lásku jako k vlastním synům. Když zemřeli, oslavoval památku jejich v rouše loveckém v Marathoně i v letním svém sídle Kéfissii, začež obžalován byl Athéňany a římskými prokonsuly u císaře z panovačnosti a z hrdého chování propuštěnců svých. V Sirmii pannonském r. 171 stál Héródés před soudnou stolicí císaře Marka Aurelia, který jej obžaloby sprostil, propuštěnce jeho však pokutoval. Odtud Héródés na Athěňany zanevřel a žil v dobrovolném vyhnanství v Marathoně a v Kéfissii, vážen jsa císařem M. Aureliem až do své smrti. Přes ustanovení závětu vystrojili Héródovi Athéňané slavný pohřeb ve stadii panathénajském. Život jeho vypsal Kl. Filostratos v životech sofistů. Pšk.

Související hesla