Hlávka Josef

, český architekt a stavební podnikatel. Proslul zejm. jako mecenáš nadaných talentů i institucí (České akademie, Hlávkovy koleje apod.). Postavil mj. budovu vídeňské Opery, Zemskou porodnici v Praze na Karlově aj. Podpořil vznik České akademie pro vědy, slovesnost a umění (1891 její první prezident). Od roku 1897 řídil vydávání Soupisu památek historických a uměleckých v zemi české. Založil nadaci, která působí dodnes (Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových).

Ottův slovník naučný: Hlávka Josef

Hlávka Josef, architekt a c. kr. vrchní stavební rada, proslavený mecenáš čes. (*15. ún. 1831 v Přešticích). R. 1841 vstoupil na klatovské gymnasium, r. 1847 absolvoval reálku a r. 1851 technickou školu v Praze, načež věnoval se studiu architektury na akademii výtvarných umění ve Vídni, kdež r. 1854 udělena mu první státní cena. V této době svých akadem. studií, zejména po čas prázdnin (1852 až 1855), osvojil si i praktickou zručnost na stavbách vídeňského stavitele F. Šebka, a to nejdříve jako zedník, pak jako ředitel; z této činnosti byl mu vydán list za vyučenou a r. 1860 mistrovské vysvědčení dokonalé způsobilosti k samostatnému provozování pozemního stavitelství. V týchž létech účastnil se jakožto spolupracovník architekta Jindřicha Ferstla ve Vídni při provedení stavebních plánů pro novou rakouskou banku a pro započetí votivního kostela. R. 1856 bylo mu následkem zdařilého provedení konkurrenčních prací na akademii výtvarných uměn uděleno cestovní stipendium na dvě léta, které pak ještě na jeden rok prodlouženo, a tak Hlávka během onoho tříletí na svých cestách ohledal znamenitější stavby v Italii, v Řecku, ve Francii, v Anglii i v Německu. Studie o těchto památných objektech, ustanovené k soustavnému vydání, leží posud v mappách. Návrat r. 1859 po nešťastné válce italské byl velmi smutný; H., ač mu s uděleným stipendiem vzrostla povinnost, po skončení cest k veřejné činnosti jakožto architekt v Rakousku se přihlásiti, nemohl dosíci přiměřeného místa. Ministr Bruck i Goluchowski prohlásili přímo, že by ho sprostili oné povinnosti, a radili mu, aby hledal svou budoucnost v cizině; ani tehdejší ministr kultu a vyučování hr. Lev Thun v neutěšených oněch poměrech neměl pro něho zaměstnání státního. Po zmaření všech pokusů nezbývalo Hlávkovi než nastoupiti praktickou živnost stavitelskou; i zadal o úřední koncessi k tomu konci a obdržel ji (v pololetí 1860). Po té v konkurrenci na velký kostel lazaristů zvítězil a svou stavební činnost tím dílem započal. Ku konci t. r. zemřel otec jeho Antonín Hlávka, c. k. okresní představený v Humpolci, právě když byl Hlávka výnosem ministerským vyzván k vypracování projektu pro obydlí řecko-orientalního biskupa v Černovicích. Tato, na první pohled skrovná zakázka činností bukovinských pánů a biskupa Hackmanna vzrostla takovou měrou, že z toho povstal rozsáhlý nástin ke zbudování biskupské residence s veškerými potřebami pro synodální schůze, semináře pro vychování řeckoorth. duchovenstva, zvláštního děkanství k ubytování všech při kathedrále a seminaři ustanovených řeholníků. Po schválení plánů odevzdáno Hlávkovi vedení těchto velkolepých a rozsáhlých staveb a 19. března r. 1864 slavnostně položen základní kámen. Za příčinou přesného a neobyčejně rychlého provedení kostela lazaristů H., byv přímo vyzván ministrem Wickenburgem, účastnil se konkurrence o stavbu Velké opery ve Vídni, kdež vítězně obstál a stavbu na podzim r. 1861 započal. Násl. roku vypracoval plán pro porodnici na Kateřinkách v Praze a převzal vedení stavby až k jejímu zakončení r. 1869. R. 1862 byl jmenován členem c. k. stavební kommisse ve Vídni, r. 1863 ustanoven za korrespondenta, roku 1864 za konservatora a později za člena c. k. ústřední kommisse pro zachování uměleckých a histor. památek v Rakousku. R. 1866. stal se skutečným členem c. k. akademie výtvarných uměn ve Vídni, r. 1867 povolán do kommisse pro stavbu a do poroty nad konkurrencí podaných projektů pro c. k. dvorská musea. R. 1867 udělena Hlávkovi od pařížské výstavy jedna z druhých hlavních cen pro architekturu a rovněž od vídeňské výstavy r. 1873 medaille umění, r. 1868 řád Františka Josefa, r. 1869 při ukončení Velké opery titul c. k. stavebního rady a roku 1870 nejvyšším rozhodnutím státní větší zlatá medaille pro umění a vědu. R. 1869 Hlávka následkem přepracování a seslabení činnosti nervové vážně onemocněl, tak že mu volný pohyb údů byl porušen. V tom čase vrátil svou koncessi stavitelskou i jiné závažné práce odevzdal, přenechávaje jich dohotovení jednomu ze svých nejstarších pomocníků. V době své stavební činnosti provedl Hlávka vedle staveb uvedených a velkého množství soukromných domů zvláště ještě státní gymnasium akademické, palác J. V. arciknížete Viléma, zároveň velmistrovský palác Něm. řádu, farní kostel sv. Ottmara (v předměstí Weissgärber) ve Vídni, farní kostel v Köpfinku v H. Rakousích; v Černovicích pak mimo metropolitské stavby katolický armenský kostel a vnitřní nářadní zařízení velechrámu tamtéž. Od oněch roků, zejména však po odevzdání černovické residence roku 1873, Hlávka následkem těžké choroby byl odloučen od své posavadní činnosti a trávil větší díl toho času v nejužším soukromí v jižních krajinách i na svém statku Lužanech (u Přeštic), nedlouho před tím zakoupeném, a to první dobou ještě vázán na kolečkovou židli, později na berle a hůl, až konečně roku 1880 zase potud se zotavil, že mu bylo možno nějakých odborných prací se účastniti. Roku 1882 v Griesu u Bolzana zemřela choť Hlávkak ova Marie roz. Čermákova, s nížto žil ve šťastném manželství od r. 1861, a byla v Přešticích pochována. Ještě za živobytí jejího a současně s ní Hlávka za příčinou zřízení české univ. podal věnovací listinu s 22.000 zl. zlaté renty pode jménem: »České universitní nadání Josefa a Marie Hlávkových«. Z úroků zřizují se ročně tři místa po 300 zl., vždy pro jednoho studujícího na právnické, filosofické a lékařské fakultě české. V touž dobu spadá první náčrtek nadace pro vědy a literaturu, dokončený dne 3. list. 1882, pět dní před úmrtím nebožky paní, jež měla nejvřelejší podíl na jejím ustanovení. Nadace ta sloužila za podklad při všem dalším jednání o zřízení české akademie. R. 1883 zvolen byl Hlávka do říšské rady, r. 1884 do českého sněmu v kurii velkostatkářů a po opětném zvolení posud tam trvá. R. 1883 založil nadaci na české polytechnice částkou 25.000 zl. pod názvem »České technické nadání Josefa a Marie Hlávkových«. Z úroků zadává se každoročně jedno nebo více stipendií cestovních pro české techniky. R. 1884 za příležitosti slavnostního stého sezení Král. čes. společnosti nauk zřídil anonymně při společnosti té jubilejní fond pro vědeckou českou literaturu s prvním nadačním kapitálem 20.000 zl., jejž během tří let zvětšil až na 35.000 zl. Z výnosu této nadace Král. čes. společnost nauk publikuje a honoruje spisy vědecké každoročně jí podané a přijaté. R. 1886 vstoupil Hlávka ve druhý sňatek manželský se slečnou Zdenkou Havelkovou, dcerou dvorního rady Matěje rytíře Havelky v Praze, jež, věrně souhlasíc s ušlechtilými záměry svého chotě, zejména České akademii stala se obětavou příznivkyní. Dne 8. čna r. 1888 po dlouholetém vyjednávání s veškerými příslušnými činiteli podal Hlávka věnovací listinu spolu s věnovaným kapitálem 200.000 zl. a s prosbou o založení České akademie pro vědu, literaturu a umění v ruce nejvyššího maršálka král. Českého a žádal též, aby anonymita daru byla zachována. Sněm český toto anonymní věnování přijal a účinně podporoval, tak že J. V. nejvyšším rozhodnutím ze dne 23. ledna r. 1890 zřízení toho ústavu pode jménem »Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění« nejmilostivěji nařídil. V červenci t. r. za předsednictví nejv. maršálka jakožto zástupce protektora J. c. k. Výsosti arcivév. Karla Ludvíka provedeny první volby funkcionářů této akademie, při čemž Hlávka byl zvolen za předsedu, volba tato pak nejvyšším rozhodnutím ze dne 7. září 1890 schválena. R. 1891 dne 17. května založil Hlávka zvláštní nadání 15.000 zl. ku zřízení jízdecké sochy sv. Václava před budovou musejní na Václavském náměstí, a za příležitosti prvního slavnostního sezení dne 19. kv. Zemskou bankou nadání toto odevzdáno IV. třídě České akademie. Sněm český přijal toto nadání jakožto první základ a usnesl se další, k provedení potřebný náklad povoliti. Již r. 1885 udělen Hlávkovi řád železné koruny třetí třídy a r. 1890 komthurský kříž řádu císaře Františka Josefa; r. 1891 byl Hlávka povolán nejvyšším rozhodnutím za člena doživotního do panské sněmovny říšské rady. Roku 1891 věnoval Hlávka II třídě 1000 zl., aby vyslala někoho ku prozkoumání nového lečebného prostředku Kochova (tuberkulinu). Téhož roku 1891 za příležitosti 25letého trvání Spolku českých architektů a inženýrů založil Hlávka u tohoto spolku nadání ve výši 3000 zl. na podporu studijních cest do ciziny. V dubnu 1893 předložil Hlávka ministerstvu kultu a vyučování obšírný výklad stran sestátnění pražské akademie malířské spolu s vyjádřením zříditi k tomu cíli zvláštní nadání ve výši 100.000 zl. pro studijní a cestovní stipendia na této vysoké škole výtvarného umění; ku konci roku společným přičiněním J. Exc. hr. Karla Bouquoye byli povoláni mistři Brožík a Hynais z Paříže na pražskou školu malířskou. Na podzim r. 1895 věnoval Hlávka IV. třídě České akademie částku 4000 zl. na cestovní a studijní stipendia při malířské škole a jarní výstavě r. 1896 ku povznesení českého umění. Dne 2. října 1893 zemřela mu matka Anna Hlávková roz. Stachová v Přešticích ve věku 93 roků. Na její památku zřídil v Přeštické obci nadaci 6000 korun, jejížto úroky připadnouti mají vždy ucházející se o ně nejstarší chudé vdově nebo neprovdané dceři přeštického měšťana, která jí pak užívá doživotně. R. 1895 byl Hlávkovi pro dlouholetou činnost při ústřední kommissi pro zachování uměleckých a histor. památek udělen titul a charakter vrchního stavebního rady. Soukromná dobročinnost Hlávkova, ač vymyká se podrobnému výčtu, zasluhuje přece šetrnou zmínku, tím spíše, že ji musíme považovati za docelek veřejných kroků jeho munificence; zvláště si libuje poskytati podporu těm, kdož při žádostech veřejně vypsaných nepochodili podle svého přání a přece buď potřebností nebo nadáním a dobrou vůlí pozornost na sebe poutají. Všude, jakož vyznívá z věnovacích listin, kterými své dary provázel, jeví se nadšená láska k vlasti a snaha podporovati tvůrčí činnost vědeckou i uměleckou, obzvláště pak pohnutlivým způsobem v návrhu zakládací listiny do podrobna vypracovaném, v němž manželé Josefa Marie Hlávkovi onen zamýšlený národní ústav ustanovují za svého universálního dědice. Skutky a čísla mluví. Uprostřed všech jednotlivých skutků ku povznesení kulturního vývoje českého vyniká jakožto nejjasnější bod onen velkodušný dar, kolem kterého ostatní dobročiny se řadí a jenž vedl přímo k založení České akademie. Hlávka tímto činem a známou usilovnou péčí věnovanou ústavu žádoucímu dovedl nejen položiti k němu pevný základ, nýbrž i získati jiné mocné faktory k témuž cíli, tak že nový ústav hned ve své podstatě vzrostl a rozkvétati počal i co se týče hmotné stránky. Initiativou H-kovou se stalo, že všeobecné účastenství se pro akademii vzbudilo a podporování šlechetného záměru do míst jindy na pohled nedostupných se rozšířilo, tak že země i stát cdhodlaly se ku příspěvkům tak značným (po 20.000 zl. ročně), a že Česká akademie nyní náleží k ústavům v Evropě nejhojněji dotovaným. Souhrn jmění kmenového i několika zvláštních fondů při České akademii zřízených obnášel koncem řijna 1895 přesně 364.325 zl., výdajný příjem její na rok 1895 obnášel však 53.055 zl. Hlávka jest muž vynikajícího významu pro nás; z jednotlivých soukromníků, kteří v našem národě pro pěstování věd a uměn námahu a jmění obětovali, stojí on na nejpřednějším místě – nemámeť druhého, kdo by se jemu rovnal. – Ovšem při jeho nejhlavnějším podniku milost mocnářova, přízeň vlády i sborů zákonodárných byly mu podporou; to však nezmenšuje, nýbrž utvrzuje jeho význam. V jedné pak věci zůstal věren tradicím měšťanského rodu svého, – a to budiž vytčeno jakožto neposlední výmluvný rys v obraze života toho: značnou zámožnost získal si sám svou vlastní plodnou prací, svou ostražitou, pokroku milovnou snahou a vytrvalostí, k nimžto se druží tajemství nevyhnutelné spořivosti. Těmito vlastnostmi ozbrojen shromáždil své prostředky hmotné, aby jich měrou u nás neobyčejnou užíval ku prospěchu svého národa. Dd.

Související hesla