Hofmistr

, správce panovnického dvora. V Čechách jeden ze zemských úředníků.

Ottův slovník naučný: Hofmistr

Hofmistr (něm. Hofmeister lat. magister curiae) nazýval se správce domu panského nebo panovnického, který měl bdíti nad zevnějším pořádkem při obřadech dvorských a slavnostech, jejichž úprava a vystrojení byly jemu vyhraženy; na pořádku jím ustanoveném nesměl nikdo ničeho měniti. Úřad byl čestný, zaveden byl u všech dvorů panujících a udělení jeho některé osobě považováno bylo a jest za vysoké vyznamenání a projev nejvyšší důvěry a milosti. V době naší jest úřad vrchního hofmistra zvláštním samostatným úřadem dvorským s četným úřednickým personálem a služebnictvem při každém panovnickém dvoře, ano i manželky panovníků a princů nástupců mají své dvory a v jejich čele hofmistryně. V mocnářství Rakousko-Uherském má každý dospělý arcikníže svůj úřad hofmistrovský. Hofmistr nejvyšší království Českého (supremus magister curiae regni Bohemiae, palatii magnus magister) byl původně rovněž dvorským úředníkem, jakého mívali císařové řím.-něm. a vůbec jiní panovníci. Měl na starosti původně úpravu královských příbytků, pořádání dvorských slavností, přijímal vzácné hostí a cizí vyslance ke dvoru a měl dozor nad komonstvem při královském dvoře. Jsa na blízku osoby panovníkovy, vykonával nejvyšší hofmistr veliký vliv a měl velikou moc. Hofmistr Záviše z Falkštejna na př. vládl za mladších let Václava II. královým jménem a podobně spravoval zemi nejvyšší hofmistr Jiří z Poděbrad za kralování Ladislava Pohrobka. Od r. 1500 byl nejv. hofmistr správcem komorního soudu a předsedal také v královské radě. V záležitostech týkajících se nářku o chlapství vynášel nálezy, které měly týž účinek jako výrok nejvyššího maršálka. Dle ustanovení krále Vladislava z r. 1497 připočten byl nejv. hofmistr k nejvyšším zemským úředníkům, kterými byli: nejvyšší purkrabí, nejv. h., nejv. komoří, nejv. sudí zemský, nejv. kancléř a nejv. sudí dvorský. Toto ustanovení přijato bylo i do zemských zřízení. Srv. Kalousek, České státní právo. Hofmistrem nazývá se také vychovatel v šlechtických a zámožnějších rodinách, kterému se svěřuje nejen vyučování různým předmětům nebo naukám, nýbrž i výchova, tak že má na vývoj povahy svěřencovy značný vliv.

Související hesla