Homéros

, asi konec 8. stol. př. n. l., řecký básník. Pololegendární autor, jehož jméno je spojováno s nejstaršími evropskými literárními texty, epickými skladbami Ílias a Odyssea. Obě čerpají náměty z trójského mytologického cyklu. Ílias líčí 52 dní obléhání Ília (Tróje), kompozičně rámovaných motivem Achillova hněvu. Odyssea vypráví o dobrodružném návratu ithackého vládce Odyssea po úspěšném dobytí Tróje. První doložený písemný záznam obou básní pochází až z doby Peisistratovy (6. stol. př. n. l.). Samotná doba vzniku homérských skladeb je předmětem dohadů. Podle současných teorií jsou Ílias a Odyssea po stylistické a kompoziční stránce natolik odlišné, že se zřejmě jedná o díla dvou různých autorů. Ílias, která je kompozičně jednodušší, je pravděpodobně i starší než Odyssea. Ne zcela vyjasněna zůstává otázka, zda homérské skladby vznikly ve své konečné podobě už v ústním podání, nebo dostaly svůj definitivní tvar až na stupni literárním. Homérské eposy měly zásadní vliv na formování řeckého náboženství, mytologických a filozofických představ a znamenají věčný inspirační zdroj evropské literatury.

Ottův slovník naučný: Homéros

Homéros jmenuje se básník epopejí »Iliady« a »Odysseie«, otvírajících řeckou literaturu. Lesk poesie Homérovy zastínil všecky plody dřívější a uvrhl je v zapomenutí. V Iliadě opěvují se boje Reků kolem Troje; hlavní myšlénkou tu jest hněv Achilleův. V Odyssei líčí se dobrodružný návrat Odyssea na Ithaku a obnovení porušeného řádu v jeho domě. Obě básně mocně působily na další činnost epickou; vyvolalyť řadu eposů, t. zv. kyklických, z nichž některé jim sloužily za úvod, jiné za pokračování a ve starém věku i samy nesly jméno Homérovo. Témuž připisován byl i původ eposu »Thebaidy«, básně komické »Margites« a zachované parodie »Batrachomyomachiæ, dále i 34 Hymnů a několika t. zv. Epigrammů. Avšak Aristarchos přisoudil mu toliko Iliadu a Odysseu. Každou z těchto básní rozdělili kritikové alexandrijští ve 24 knihy, označené názvy založenými na názvech jednotlivých rhapsodií v době klassické. Děj Iliady obsahuje episody z 10. roku války a zaujímá dobu 50 dnů, děj Odysseie položen do 10. r. jeho blouzení a obsažen ve 40 dnech. Aristotelés chválí, že jednota hlavního děje jest obohacena mnohými rozmanitými událostmi, že básník uměle osnuje převraty a výjevy poznávací, vyniká obsahem myšlénkovým a citovým jakož i mluvou a užívá všech uměleckých prostředků dokonale. Osoba pěvcova drží se v pozadí; po krátkém úvodě ociťujeme se hned v samém ději, v němž osoby jednající mluvou a skutkem dramaticky se charakterisují. Ilias dějem jest prostá a pathetická, Odysseia složitá a éthická (povahopisná). Umělým složením vyniká tato nad Il. Nejznamenitější episodou Odysseie jest líčení dobrodružství rekových od vyplutí z Troje až po příchod jeho na ostrov Kalypsin (Od. 9 – 12). Geniální jest myšlénka, že celá ta čásť vložena jest v ústa Odvsseova jakožto vypravování u Faiaků. Poesie Homérova se vyznačuje svěžestí a prostotou doby prvotné, při tom však i širokým rozhledem po životě lidském a přírodním a uměleckou ušlechtilostí. Tím vším povznáší se nad poesii pouze lidovou a liší se k svému prospěchu i od poesie pozdější i moderní, předpokládající namnoze čtenáře učeného. Zevrubné zkoumání obou básní zjistilo, že ve svém celku povstaly od řady pěvců (aoidů) průběhem delší řady let. Avšak při vši nestejnosti v invenci a slohu mají společný jakýsi ráz epického ducha, jehož jsou nejspanilejšími květy. Věrnost k základní pověsti národní, epická objektivnost a šíře, přirozená výmluvnost, názorné představování věcí, ohebná, bohatá mluva a melodičnost verše vtiskují dílu pečet jednoty. Poznáváme, že to vše bylo společným dědictvím celé řady pěvců, zaujatých touž tradicí básnickou a ovládaných podobnou úctou k velikému mistru, starému básníku původnímu. Četné a krásné mezi jiným jsou obrazy a porovnání, jimiž předměty se objasňují a v ideálné rozměry zvětšují. Ilias má téměř 5krát tolik rozvitých porovnání než Odysseia. Obsahem nesou se k přírodě a různým výjevům života lidského. Dále vytknouti sluší dramatičnost líčení. Staří nalézají příbuznost mezi eposy těmito a tragédií. Velikost reků Homérových jest ideální, avšak zmirňuje se provázející ji představou lidské slabosti. Postavy lidí i bohů vystupují s konkretní určitostí a staly se vzory pozdějšímu pojímání básnickému i uměleckému vůbec. Nářečí obou básní označuje se jako staroiónské, epické. Jest plodem uměleckého výběru při postupném vznikání různých částí básní od rozličných pěvců. V Homérovi jistá doba předhistorické vzdělanosti řecké má svého prvního a jediného svědka. Dovídáme se tu o politice, náboženství, mravnosti. soukromém i společenském životě doby básníkovy nebo té, z níž se mu dostalo určité tradice. Povšechný vzhled světa v obou básních jest týž, ale jsou tu i rozdíly, jež spolu s různostmi jazykovými dokazují, že Odysseia jest mladší Iliady. Zajímavo jest, že v žádné z obou básní neděje se zmínky o řeckých osadách v Malé Asii, ač některé narážky ovšem poukazují na tuto. Vliv Homérův na řeckou literaturu, umění a národní život byl nesmírný. Básně jeho šířily se v lidu ústním přednesem rhapsodů. Zprávy o Homérově osobě, původu, vlasti, době a osudech byly hojné, avšak plny odporů; jistého nevěděli již staří ničeho. Zachovalo se nám jich mnoho a pocházejí jednak z místních pověstí měst, jednak z kombinací grammatiků. Jakkoli o osobě básníkově v eposech se mlčí, mínili tito, že mnoho přenesl na své reky s osoby své a současníků. Že byl slep a bydlel na Chiu, soudil mimo jiné Thukydidés, pokládaje za pravý hymnos na Apollóna Délského, jakož mnohé zprávy o jeho osobě se zakládaly na domnělých pokynech autobiografických v jiných básních, mimo Il. a Odyss. Homérovi přičítaných. Dle pověsti Smyrňanů byl Homéros syn boha tamní řeky Meléta a nymfy Kritheidy a slul Melésigenés, pro slepotu pak dle tamního nářečí prý nazván Homéros Zde měl chrám se sochou a ctěn obětmi. Skrze Smyrnu, svou osadu, osvojovali si Homéra Atheňané; Chijané se odvolávali na rod Homérovců tam bydlících, na ostrově Iu ukazovali jeho hrob, oň se dále hlásila města Kymé, Kolofon a jiná. V epigrammatech mluví se o 7 městech, jež závodila o název jeho vlasti: Smyrna, Chios, Kolofon, Ithaké, Pylos, Argos, Athény; avšak čteme i jiná, jako Rhodos a Salaminu. Dle představy starých byl Homéros chudý, slepý pěvec, jenž mnoho putoval, zpěvem dobývaje výživy; na slepotu ukazuje též ideální jeho podobizna v Museu kapitolském. Básně jeho obdržel prý na Samu nebo Krétě Lykurgos a přinesl je do Sparty. Jako o vlasti jeho, nevěděli staří též nic o původě. Homérovi byl přisuzován jednak vznik božský, jednak byl vydáván za potomka dávných pěvců; dle jiných byl otcem jeho Maión, král lydský, jenž dle jiné zprávy byl obyčejný muž, bratr Dia, otce Hesiodova. Také co do doby jeho života nebylo shody: rozdíly mezi krajními udaji obsahují as 500 let. Nás zvláště zajímá úsudek Herodotův, že žil as 400 let před ním (tedy v IX. století), a Thukydidův, jenž jej klade do doby dlouho po válce trojské. Prvý, jenž psal o Homérovi a vykládal jeho básně, a to allegoricky, byl prý Theagenés z Rhégia v době Kambysově; allegoricky vykládali je též filosofové Anaxagoras, Métrodóros, Demokritos, sofista Stésimbrotos a j. Takový výklad vznikl z potřeby obhájiti vážnost Homérovu naproti jiným filosofům, jako byli Hérakleitos, Xenofanés a Pythagoras, kteří jej zatracovali z příčin mravních a náboženských. Též Platón vyloučil Homéra ze své ideálné obce. Allegoricky vykládali též leccos Aristotelés, peripatétikové, stoikové, učenci pergamští a novoplatónikové. Též mezi sofisty a rhétory měl Homéros své vykladače, chvalořečníky i hance. Z těchto byl nejpověstnějši Zóilos, »homérský bič« (Homéromastix). Pravá kritika našich básní se započala teprve v Alexandrii. Nejvíce tu prosluli Zénodotos, Aristofanés a zvláště Aristarchos. V duchu tohoto činni byli později grammatikové Aristonikos, Didymos, Nikanór a Herodianos a výtah z jejich prací stal se hlavním pramenem velecenných scholií proslulého rukopisu Iliady, Codex Venetus A č. 454, z X. st. po Kr., vyd. Villoisonem r. 1784. Tento rukopis má též kritické značky Aristarchovy. Jiným, avšak vědecky méně cenným směrem brala se homérská studia učenců pergamských. jichž náčelníkem byl Kratés z Mallu. Z velikého počtu starých spisovatelů sestavil Eustathios, arcibiskup solunský, ve XII. st. obšírné výtahy, obsahující k oběma básním výklady všeliké. Aristarchos vedl si v kritice velmi obezřele a konservativně. Mezi rukopisy, jež měl po ruce, byly některé označované jménem měst, kde se zachovaly, jiné jménem osoby vydavatelovy. Jeden z těchto byl Antimachův z V. st. př. Kr., i lze tvrditi, že text homérský z doby Thukydidovy a Platónovy jeho zásluhou s malými poměrně změnami přešel do našich rukopisů středověkých. Menší ceny byl asi text Iliady, jejž Aristotelés pořídil pro Alexandra Vel. a jejž tento choval ve skvostné skřínce. Vydání: Ed. princ. ve Florenci 1488, Aldovské v Benátkách 1504 a 1517, Villoison vydal Iliadu v Benátkách 1788, Wolf v Halle 1794, týž Iliadu a Odyssei v Lipsku 1804, dále Bekker, Nauck, Dindorf, Rzach Il., Cauer Od., Kirchhoff Odyss. v Berlíně 1872, Christ Il. s prolegomeny v Mnichově 1884. – Pro školu vydali s výkladem obě básně Fäsi-Franke, La-Roche, Düntzer a zvl. Ameis-Hentze s důležitým přídavkem. Básně do domnělé aiolštiny původní přel. a vyd. Fick: Od. 1893, ll. 1883. Scholia vyd. Bekker, Dindorf. K dějinám textu: Lehrs, De Aristarchi studiis Homericis (Lipsko, 1882), Ludwich, Aristarchs Hom. Textkritik (t., 1884). K nářečí: Ahrens, Griech. Formenlehre des Homer. Dialektes (Gotinky, 1869); Delbrück, Syntakt. Forschgen (Halle, 1871); Hartel, Abriss der Grammatik des hom. und herodot. Dialekts (1887); Král: v řecké mluvnici Niederlově od něho znovu vydané. Lexika od Ebelinga a Autenrietha, český slovník homérský od Lepaře. K starožitnostem: Buchholz, Die homerischen Realien (Lip. -1871 – 85); Helbig, Das hom. Epos aus den Denkmälern erläutert (t., 1887); J. Novák O domě homérském (Rozpr. kr. spol. nauk, 1892). České překlady od Mejsnara: Iliada 1878 – 81, Odyss. 1876, Hymny, Epigrammy a Batrachomyomachie 1881; od A. Škody: Il. 1886, Odyss. 1883, Batrachomyomachie 1891 (progr. gymn.). Sdk.

Související hesla