Houby


1. mykologie Fungi, Mycophyta stélkaté organismy bez chlorofylu, vyživující se heterotrofně a rozmnožující se výtrusy. Sestávají z houbových vláken (hyfy), která tvoří větvené podhoubí (mycelium); většina hub tvoří plodnice. Určité druhy hub vyvolávají u člověka, živočichů a rostlin onemocnění zvané mykózy, mykotoxikózy, jiné druhy jsou neškodné nebo člověku prospěšné. Některé mají jedlé plodnice, jiné nejedlé nebo jedovaté, popř. tvoří toxiny nebo látky s antibiotickým účinkem. Houby pravé (Eumycetes) zahrnují tři hlavní skupiny: zygomycety (spájivé houby, Zygomycotina, Zygomycetes), houby vřeckovýtrusé (Ascomycotina, Ascomycetes) a houby stopkovýtrusé (Basidiomycotina, Basidiomycota, Basidiomycetes), k nimž se přiřazují houby nedokonalé (Deuteromycotina, Deuteromycetes). Několik málo druhů hub, které rostou na rozkládajících se zbytcích organického původu (houby saprofytické), nebo druhy rostoucí na odumírajícím nebo odumřelém dřevu (houby dřevokazné) se pěstují uměle. V ČR žampion a hlíva ústřičná, méně často límcovka vrásčitoprstenná, penízovka sametonohá, polnička topolová, houževnatec jedlý (zvaný šiitake, druh rozšířený v Číně a Japonsku) a kukmák sklepní (původem z jihovýchodní Asie). – K houbám se dříve řadily i hlenky, plazmodiofory (Plasmodiophoromycota), oomycety (Oomycota, zvané řasovky, vodní plísně) a chytridiomycety (Chytridiomycota, Chytridiomycetes); ve svém životním cyklu procházejí stadiem pohyblivých bičíkovců; 2. zoologie Porifera – kmen zahrnující primitivní skupinu mořských, vzácně sladkovodních živočichů, nepohyblivých a přisedlých, s velmi jednoduchou tělesnou stavbou. Mají rozmanitý tvar (vázovitý, pohárovitý, keříčkovitý aj.), příležitostně tvoří krusty nebo beztvaré povlaky. Povrch těla je poset drobnými otvory (póry) ústícími do centrální dutiny, na jejímž horním konci je vyvrhovací otvor (oskulum). Tělo tvoří volně seskupené, funkčně rozrůzněné buňky: pohyblivé amébocyty, skeletotvorné skleroblasty, zárodečné archaeocyty a bičíkaté choanocyty. Je vyztuženo kostrou z drobných vápnitých nebo křemitých jehlic (skleritů) vylučovaných skleroblasty, často propojených sponginem. Houba mycí (Euspongia officinalis) má kostru tvořenou pružnými sponginovými vlákny. Loví se již od starověku ve Středozemním moři, používá se ke kosmetickým a hygienickým účelům.

Související hesla