Hunt (James Henry) Leigh

, anglický spisovatel a novinář. Vydával radikální časopis The Examiner, útočící proti toryovské vládě. Svou poezií (pro jejíž výrazovou neuhlazenost a smyslovost se jeho kroužku přezdívalo cockneyská škola) ovlivnil zejména J. Keatse.

Ottův slovník naučný: Hunt (James Henry) Leigh

Hunt [hönt] James Henry Leigh, spisovatel angl. (* 1784 v Southgate u Londýna – † 1859 v Putnayi), studoval ještě v Christs-Hospitalu v Londýně, když vydal první sbírku veršů Juvenilia (1801), jejíž dosti slušný úspěch vyvinul znamenitě sebevědomí mladého muže pro celý život. Pobyv krátce v ministerstvu vojenství, oddal se výlučně literatuře. Ve 20. roce psal již znamenité kritiky a essaye o umění dramatickém v listě bratra svého Johna »The News«, jichž výběr vydal r. 1807: Critical essays on the performances of the London theatres. R. 1808 založil s Johnem polit. týdenník »The Examiner«, proniknutý radikálně whiggistickým duchem, do něhož napsal řadu brillantních článků, bezohledných v kritice, plných satirické vervy. Jeden plod tohoto rázu, dotýkající se prince-regenta, pozdějšího krále Jiřího IV., vynesl mu dvouletý žalář; v něm seznámil se s Byronem, Shelleym, Moorem a Lambem. R. 1816 vydal romantickou báseň The story of Rimini, v níž napodobil Danta a Chaucera. V l. 1819 až 1821 vydával »The Indicator«, po vzoru Addisonova »Spectatoræ. R. 1821 pozván byl do Italie Byronem a Shelleym, kteří chtěli s ním vydávati časopis » The Liberal«, jenž měl bezohledně psáti o všech otázkách náboženských, společenských a politických. Podnik se však nezdařil a to, jak vykládal Hunt v Recollections of Lord Byron (1825), vinou prý Byronovou. Po smrti Byronově odebral se do Anglie, kde přes horlivou činnost novinářskou, essayistickou i básnickou s rodinou svou zápasil často s nouzí. Z děl jeho v té době jmenujeme: Lord Byron and some of his contemporaries (1828); histor. román Sir Ralph Esher, or memoirs of a gentleman of the court of Charles II (1832); báseň Captain Sword and captain Pen (t. r.); řadu úvah Christianism (t. r.); drama A legend of Florence (1840); The Palfrey (1842), epos nejsytější obraznosti a nejbarvitějšího stilu; Imagination and fancy (1844); Wit and humour selected from the English poets (1846); velecennou Autobiography (1850, 3 sv.; 3. vydání, doplněné synem jeho Thorntonem, z r. 1860); A jar of honey from Mount Hybla (1848); A book for a corner (1848, 2 sv.); The poems of Chaucer modernised (1841 a 1859); The fourth estate (1852); výběr z dramat Beaumonta a Fletchera (1855); The religion of the heart (1853); The old court suburb (1855) a j. R. 1855 vydal své epické básně souborně jako Stories in verse. Souborná vydání básní jeho, Poetical works, vyšla v Bostoně (1857, 2 sv.), v Londýně (1860, uspoř. synem jeho Thorntonem), nové vyd. 1875. R. 1862 vyšla The correspondence of L. Hunt (2 sv.), dodatky podal Cowden Clark v Recollections of writers (1878). Výběr z básní i essayí opatřil Johnson (1892, 2 sv.). Hunt je z předních kritiků a essayistů své doby, podobaje se ve mnohém Addisonovi. Srv. C. Kent, L. Hunt as poet and essayist (1889) a C. Monkhouse (1893).

Související hesla