Hvězda

, renesanční letohrádek v Královské oboře na Bílé hoře u Prahy, založený v roce 1555 arciknížetem Ferdinandem Tyrolským podle vlastního architektonického návrhu. Stavbu s půdorysem šesticípé hvězdy provedli a štukovými reliéfy vyzdobili italští mistři Giovanni Campioni a Aostalli de Sala. U zdi obory se odehrála závěrečná část bitvy na Bílé hoře v roce 1620.

Ottův slovník naučný: Hvězda

Hvězda, oblíbené výletní místo pražské u Dol. Liboce, hejt. a okr. Smíchov, fara Dol. Liboc, pš. Liboc; obora a stanice H.-Liboc Buštěhradské dráhy (Praha. Kladno). red – Královský lovčí letohrádek Hvězda v oboře téhož jména, zal. r. 1555 od tehdejšího místodržícího v království Českém arciknížete Ferdinanda, který vlastní rukou kreslil plány k této budově. Stavba má podobu šestihranné hvězdy a vedle podzemí, v němž byla kuchyně umístěna, ještě přízemek a dvě patra. Nejhořejší tvoří velikou síň, v níž hostiny pořádány bývaly (vyobr. č. 1842. b), kdežto přízemek a první patro (viz vyobr. č. 1842. a) skládají se ze střední okrouhle síně, kol níž se táhne v rozích hvězdy patero komnat, mezi sebou i se střední síní dveřmi spojených; v šestém rohu jsou umístěny schody do vyšších pater, podél nich nalézají se ještě točité schody pro služebnictvo, které z podzemí vedou do druhého patra. Důmyslnou stavbu tuto řídili dvorní architekti Juan Maria de Speciecasa, Hanuš Tiroll a Bonifác Wolmuth, kdežto štukatorskou výzdobu na stropech přízemkových místností provedli proslulí italští štukatéři Giovanni de Spatio a Pietro de Ferrabosco, zaměstnaní též při stavbě letohrádku Belvedere v král zahradě na Hradčanech. Štukatury tyto, představující mythologické výjevy, allegorické postavy, květiny, festony a jinaké ozdoby, náležejí k nejkrásnějším pracím toho druhu z doby pozdější renaissance a nemají v zemích předalpských sobě rovna. Výzdobou tak vzácnou dal arcikníže Ferdinand opatřiti letohrádek Hvězdu proto, že v něm usídlil tajně oddanou choť svoji Filipinu Welserovou, která u něho v král. hradě na Hradčanech bydliti nesměla. Pohříchu nedošlo k podobné výzdobě hořejších dvou pater, an se arcikníže r. 1566 do Inšpruku přesídlil. Za pobytu jeho v Praze byly ve Hvězdě pořádány často slavnosti dvorní, což se opakovalo i za první polovice panování Rudolfa II. V den bitvy bělohorské odehrávaly se v oboře Hvězdě a v tamním letohrádku poslední krvavé výjevy bitvy oné, při čemž byl vnitřek budovy velice zpustošen. Za války 30leté tábořilo v oboře několikráte nepřátelské vojsko, což se stalo též za sedmileté války r. 1757, kdy pruský král Bedřich II., obléhaje Prahu, po několik dní v letohrádku Hvězdě měl hlavní stan. Za císaře Josefa II. byla Hvězda proměněna v prachárnu pro pražskou obsádku, od kteréž doby do ní noha občanského člověka neměla přístupu a umělecká výzdoba její v zapomenutí přišla. Teprve r. 1866, za války s Pruskem, byl střelný prach z Hvězdy vyklizen a Pražané mohli opět do vnitřku vzácné budovy vejíti a nádherné výzdobě její se obdivovati. Za krátko však letohrádek opět od vojenského eráru za. baven a teprve r. 1874 odtamtud sklad prachu navždy odstraněn. R. 1876 dala c. k. ústřední vídeňská kommisse pro zachovávání uměleckých památek veškeré štukatorské ornamenty okresliti a vydala je na odiv světu ve velkém díle obrazovém, k němuž i podrobné půdorysy a plány velezajímavé stavby té připojeny byly, ač již dvě léta před tím byl architekt Ph. Baum z Mohuče podobné obrazové dílo o Hvězdě vydal. V posledních letech byl zpustlý letohrádek péčí zámeckého hejtmanství na Hradčanech, v jehož pravomocnost i s oborou Hvězdou náleží, poněkud opraven a bývá za doby letní od Pražanů často navštěvován. Skvostný tento pomník umění renaissančního zasluhoval by však, aby důkladnou renovací byl opět v původní nádherný stav uveden. Pod letohrádkem zachována jest též velkolepá budova se stájemi pro koně lovecké, když v oboře dvorní honby pořádány bývaly. V neděli po sv. Markétě pořádá se v oboře národní slavnost Pražanů »Hvězdæ, která ode dávna vždy četné návštěvě se těší a z církevní slavnosti sv. Markéty v blízkém Břevnově vznikla. Svk.

Související hesla