Idealizace

, jeden ze základních principů novověké vědy umožňující za použití abstrakce modelovat přírodní procesy a stanovovat jejich zákony a pravidla. Myšlenkové konstruování pojmů o předmětech, které sice ve skutečnosti neexistují a nejsou uskutečnitelné (geometrický bod, jenž nemá rozměr, absolutně černé těleso, ideální plyn, kapalina), avšak mají své předobrazy v reálném světě.

Ottův slovník naučný: Idealizace

Idealisace (idealisování) jest zpodobování něčeho nějakému vzoru, ideálu. Idealisace umělecká jest process obrazivosti, jímž umělec představu svoji nebo soubor jich hledí přiblížiti idei jako typu logickému, což děje se tím, že všecky znaky jedinečné a konkrétné pomíjí nebo subsumuje pod širší schéma pojmové, pod rodovou obecnost a typičnost. Idealisace je logickou formou svou process abstrahující a protilehlý právě realistické induktivné konkrétnosti. Tato směřuje vždy k charakterové individuálnosti, ona z ní však propracovati se hledí k obecnější typičnosti. Pravá idealisace béře se vždy touto cestou a znamená pak vrchol umění, poněvadž prošla dříve realistickou konkrétností. Odtud se také vykládá, že pravá idealisace se nikdy nestýká s pouhou schématičnosti, nýbrž právě abstrahujícím processem k stupňovanější charakterističnosti dospívá. V. Realismus. Šld.

Související hesla