Ideologie

, komplexní a relativně konzistentní soubor názorů, morálních postojů i logických úvah vyjadřující zásadní životní postoje i cíle určité sociální skupiny obyvatelstva. Ideologie tedy vytváří takový světový názor, který mobilizuje, řídí a organizuje určité sociální skupiny k určitému jednání a k cílům, které považuje za ospravedlněné, zatímco jednání a cíle protikladné zatracuje a odmítá. Prakticky každá ideologie se snaží být teoreticky zdůvodněna – opírá se o vědu či filozofii, zároveň je ovlivněna subjektivním pohledem a záměrem tvůrců a nositelů té které ideologie. Pojem zavedl v 19. stol. Destutt de Tracy pro vědu zkoumající ideje. K. Marx a F. Engels chápali ideologii jako zkreslené, falešné a převrácené vědomí a spojovali ji s reálnými zájmy tříd působícími na vědomí lidí. Koncem 50. let a začátkem 60. let 20. stol. hlásali D. Bell, R. Aron, S. M. Lipset aj. konec ideologie v souvislosti se vznikem postindustriální společnosti, avšak ukazuje se, že ani rozpad sovětského imperiálního socialismu, ani hospodářský „blahobyt“ Západu neznamená konec věku ideologií.

Ottův slovník naučný: Ideologie

Ideologie (z řec.), t. j. ideosloví, nauka o ideách; takou jest na př. celý systém Platónův. V počátcích tohoto století koncipoval ve Francii Destutt de Tracy ideologii jako analysu myšlení s hlediska čistě srovnávací fysiologie a anthropologie a hleděl naukou touto hraditi i metafysiku i psychologii jako přežité nauky ontologické. Východiskem byl zde Condillacův sensualismus. Ač v důsledcích vyvozena odtud mravouka jen materialistická, náleželi stoupenci směru toho (Destutt de Tracy, Main de Biran, Volney) k nejhorlivějším zastancům svobody politické, odkudž se Napoleona I. nenávist k nim vysvětluje.

Související hesla