Indium

, značka In – chemický prvek III. A skupiny periodické soustavy prvků; protonové číslo 49, relativní atomová hmotnost je 114,82, teplota tání 156,4 °C, teplota varu 2 000 °C, hustota 7,31•103 kg•m–3. Stříbrolesklý měkký kov. Používá se k výrobě polovodičů. V běžných sloučeninách má oxidační číslo III.

Ottův slovník naučný: Indium

Indium, vzácný prvek z přirozené skupiny kovů zemin. Značka In, atomová hmota 112,8 (H = 1). Sprovází ve skrovném množství (zpravidla jen do 0,1%) rudy zinkové (sfalerity) z Freiberku v Sasku, v kterýchž rudách je odkryli (1863) Reich a Richter spektrálně. Honosíť se jeho spektrum skvostnou čarou indigově modrou a druhou slabší fialovou. Indium jest kov bílý, tažný, měkčí olova. Hutnota 7,3, spec. teplo 0,056, bod tání +176°. Těká nesnáze než zinek a kadmium. Na vzduchu jest indium stálé, v kyselinách se rozpouští na bezbarvé soli. V sloučeninách jeví trojmocenství (z pravidla) i zřetelnou chemickou obdobu s galliem a s alumíniem. Kysličník In2O3 jest žlutý, chlórid InCl3 jest bezbarvý, sublimace schopný. Síran dává soli podvojné, na př. In2(NH4)2(SO4)4 . 24H2O, podobné složením i vlastnostmi obdobným solím alumínia (kamencům). Indium a sloučeniny jeho nemají posud zužitkování. OŠc.

Související hesla