Ingolstadt

, město v jižním Německu na Dunaji; 113 500 obyvatel (1998). Průmysl automobilový, zbrojní, elektrotechnický aj. Významná křižovatka mezinárodních ropovodů, říční přístav.

Ottův slovník naučný: Ingolstadt

Ingolstadt, samosprávné město sídlo okr. soudu a pevnost I. tř. v bavor. vlád. obvodu Oberbayern, na l. břehu Dunaje 364 m n. m.,. střed obranných posic bavorských. Hl. ulice jsou Donau-, Harder-, Ludwigs- a Theresienstrasse. Z vynikajících budov zasluhuje zmínky starý zámek a při ústí ř. Schutter do Dunaje t. zv. nový zámek. Oba zámky bývaly kdysi residencí vévod bavorských, dnes slouží účelům vojenským. V got. chrámě P. Marie (zal. r. 1427) odpočívají vévodové Štěpán a Ludvík »Hrbatý«, dr. Eck a j. znamenití mužové. Z býv. jesuitské kolleje, zal. r. 1555, zbylo jen vých. křídlo. Dále uvésti jest nový evang. kostel, voj. a civ. nemocnici, sirotčinec, novou zbrojnici, radnici, divadlo a budovy bývalé university. Tuto založil r. 1472 vévoda Ludvík »Bohatý«. R. 1549 přišli sem první jesuité a učinili z ní metropoli jesuitské theologie. Koncem XVI. stol. měla na 4000 studentů. Učili zde Reuchlin, Aventin, Celtes, Locher, Rhegius a j. Dále jest tu reálka, progymnasium a kláštery františkánů a františkánek. Značný průmysl provozuje 18 pivovarů, 2 mlýny, parní pila, 2 tiskárny. Z pevnostních staveb vynikají reduta Tilly a Montalambertské věže při mostu na pr. bř. Dunaje. Posádkou jsou tu 21/2 praporu pěšího pluku č. 10, pěší pluk č. 13, vozatajský prapor č. 1, prapor pluku pěší artillerie č. 1 a pion. prapor č. 1. Štáb 4. pěší divise má zde své sídlo. Mimo to jest tu dělolijna, továrny na prach a dělové projektily. Stýkají se zde trati bav. státních drah Mnichov-Bamberk-Hof, Neuoffingen-Ingolstadt a Řezno-Hochzoll. Obyv. r. 1895 bylo 20.321 duší. – Ingolstadt objevuje se již r. 770 jako král. komorní statek. Ludvík II. často zde pobýval. Zvláštního rozkvětu doznal Ingolstadt ve XIII. stol. Při dělení r. 1255 připadl k Hor. Bavorsku. VI. 1392 – 1445 sídlili tu bav. vévodové. Nedlouho na to připadl pod vládu landshutskou a r. 1503 na linii mnichovskou. Hradby založené r. 1539 osvědčily se r. 1546 ve válce šmalkaldské a pak ve válce 30leté. Od 29. dub. do 4. květ. 1632 obléhal Ingolstadt Gustav Adolf. Raněný Tilly zemřel tam mezitím 30. dub. na ránu v noze. R. 1651 zemřel zde kurfiršt Maximilián I. V l. 1703 a 1742 obsadili zdejší pevnost Rakušané a r. 1800 Moreau pobyv zde 3 měsíce dal pevnost zničiti. Král Ludvík l. v l. 1826 – 48 proměnil Ingolstadt opět v pevnost I. třídy. Od r. 1871 byla opevnění ještě sesílena. Srv. Kleymann, Gesch. der Festung Ingolstadt bis 1815 (Mnichov, 1883). Dodatky Má 23.531 obyv. (1905).

Související hesla