Inocenc IV.

, italský duchovní, papež od roku 1243. Vynikající právník, odpůrce císaře Friedricha II. Rogera; usiloval o zlomení moci Štaufů v Itálii. V letech 1244 – 50 žil v Lyonu, kam 1245 svolal koncil. 1252 dal bulou Ad extirpanda organizační statut inkvizici a povolil torturu při výslechu kacířů. Podporoval christianizaci Pobaltí, uvažoval o misii do Mongolska.

Ottův slovník naučný: Inocenc IV.

Innocenc IV. (1243 – 54), dříve kard. Sinibald, z janovského rodu Fieschi. Hned na počátku svého panování rozvíjel velikou činnost snaže se, ač marně, zachovati křesťanům Jerusalem. Císaře Bedřicha II. hleděl smířiti s církví, což se zdánlivě podařilo, neb 31. břez. 1244 byl v Římě mír učiněn a přísahou od cís. poslů potvrzen. Ale císař vykládal články míru jinak než papež a nechtěl nic církvi vrátiti, co byl zabavil, pokud nebude rozřešen od klatby na něho od Řehoře IX. vznesené. By se nedostal do moci císařovy, prchl Innocenc přes Janov do Lyonu a odtud zval listem ze dne 3. led. 1245 všechny krále, knížata a praeláty k sobě do Lyonu na všeobecný sněm, aby s ním o sporu mezi církví a císařem a o pomoci Sv. Zemi se radili. V 2. sedění tohoto sněmu byl Bedřich pro násilnictví a pro zlý život od mládí svého žalován, ve 3. sedění opět do klatby dán a svých důstojností zbaven. Papež Innocenc prohlásil, že jest v boji tomto hotov i život svůj obětovati, a udělil kardinálům červený klobouk, aby byli svědky jeho mučednictví. Následkem výroku sněmovního byl v Německu zvolen za protikrále lantkrabě durynský Jindřich Raspe a po jeho smrti hollandský hrabě Vilém. Rozřešen od klatby, zemřel Bedřich r. 1250 v Apulii ustanoviv za svého nástupce Konrada IV. Innocenc jen proto proti němu vystupoval, že Bedřich považoval císařství za chalífát, jemuž církev zbavená svých statků ve všem podrobena býti má. I proti Konradovi bylo papeži, který se nyní z Lyonu vrátil do Italie, bojovati. Prostřednictvím některých hrabat nakloňoval se Innocenc ke Konradovi, který však r. 1254 náhle zemřel. Na to usadil se papež trvale v Římě a skonal z lítosti nad nevděkem Manfredovým 7. prosince 1254 v Neapoli. Innocenc vynikal nad jiné v círk. právu. Jeho hlavní dílo v tomto oboru jest Apparatus super quinque libros decretalium.

Související hesla