Interlaken

, město ve středním Švýcarsku na řece Aaře mezi jezery Brienzersee a Thunské jezero; 5 000 obyvatel (1990). Klimatické lázně a sportovní středisko. Cestovní ruch.

Ottův slovník naučný: Interlaken

Interlaken (z lat. inter lacus, t. j. mezi jezery), hlavní místo okresu t. jm. ve švýcar. kantoně bernském, na l. bř. řeky Aary spojující jezero Thunské s Brienzským, v rozkošném údolí Bödeli ve výši 567 m n. m. na žel. trati Därlingen-Böningen dráhy Jura-Simplonské a Interlaken-Thun jezerní dráhy Thunské, spojené průplavem s místy Lauterbrunnen, Mürren a Schünige Platte. Jméno Interlaken označuje vlastně pouze ves vzniklou kolem býv. augustiniánského kláštera Interlaken, tato osada pak spojena později se vsí Aarmühle táhnoucí se na l. bř. ř. Aary od jezera Brienzského až proti městečku Unterseen v jednu obec čítající 2028 ob. (1890), z nichž jest 123 katol. Obyčejně však jmenuje se Interlaken v širším smyslu celé pobřeží ř. Aary v údolí Bödeli s vesnicí Matten a prastarým městečkem Unterseen (2015 ob.) na pr. bř. Aary na úpatí hory Harder (1530 m). Interlaken má půvabnou polohu na rovině prostírající se v délce i šířce asi 4 – 5 km mezi jezery Thunským a Brienzským, po jejíž podélných stranách táhnou se mohutné hradby horské (Rothhorn, Augstmatthorn, Harder, Hadermannli, Niesen, Abendberg, Mattenberg a poněkud dále na jih Panna), chránící Interlaken před prudkými větry, především severními. Může sem tudíž proud vzduchu vniknouti pouze ze západu nebo vých. přes některé z obou jezer, kdež nasycuje se parami vodními, a proto má Interlaken podnebí vlhké a velmi mírné s průměrnou roční teplotou 10 °C, v nejstudenějším měsíci prosinci 0,25° C a v nejteplejším srpnu 20,9° C. Mimo to stálý pohyb vzduchu podél úbočí horských ve dne vzhůru a v noci do údolí udržuje atmosféru čistou a svěží, takže zdejší ponebí velice se hodí pro nemocné na prsa a čivy, rozkošná pak poloha na blízku horských jezer a u samého úpatí alpských velehor činí Interlaken jaksi vstupem do velkolepých horských partií bernských, takže místo to jest středem cizinecké návštěvy ve Švýcarsku. Ročně páčí se počet návštěvníků na 75 – 100.000, pro něž zřízena jest celá kolonie nádherných hotelů (Jungfraublick, Ritschard, Viktoria, Jungfrau, Belvedere, des Alpes, Interlaken, Beau-Rivage a j.), táhnoucí se téměř v délce 2 km pode jménem Höheweg jako široká třída posázená mohutnými stromy ořechovými s překrásnou vyhlídkou na Pannu, lázeňskou zahradou a domem. Tato návštěva cizinců jest také hlavním pramenem výživy obyvatel, kteří mimo to provozují řezbářství, parketářství a výrobu likérů (žaludeční hořký likér z alpských bylin). V místě jest plynárna a pivovar, evang. kostel, v choru býv. muž. kláštera augustin. koná se bohoslužba anglikánská, v hlavní lodi jeho katolická a v menších kaplích bohoslužba církve francouzské reformované, skotské a ruské. Býv. ženský klášter augustin. změněn na vězení, ostatní klášterní budovy a zámek z r. 1750 jsou sídlem okr. úřadů. – V okolí Interlakenu jsou oblíbená výletní místa: Heimwehfluh, Hohbühl, Schynige Platte, Abendberg, údolí ř. Lütschine, Grindelwald, Lauterbrunnen, St. Beatenberg, Faulhorn, Gieszbach, Brienz, Meiringen, Oberhasli, Grimsel a j. – Srv.: Mayer-Ahrens, Interlaken als klimatischer und Molkenkurort (Bern, 1869); Gerber, Interlaken (Curich, 1870); Delachaux, Der klim. Luftkurort Interlaken (Interlaken, 1885). Tšr.

Související hesla