Inuitové

, Eskymáci, algonkinsky esquimantjik, jedlíci syrového masa, vl. jm. Inuit, lidé – původní obyvatelstvo arktické části Ameriky, kterou osídlili asi před 7 – 5 tisíci lety ze severovýchodní Asie společně s Aleuty, lovci mořských zvířat. Asijští Inuitové, kteří přišli ze severní Sibiře, se nazývají Juitové; jsou to skupiny mongoloidního původu (asi 1 000 osob). Do Grónska přišli Inuitové v 1. tis. z Kanady. – Všichni Inuitové jsou si jazykově i kulturně blízcí (dialekty patří k témuž jazyku z eskymácko-aleutské rodiny). Tělesná výška v průměru pod 160 cm, na Aljašce až 166 cm; vzhledem k trupu krátké dolní končetiny, dolichokefalie, široký obličej, vystupující lícní oblouky, široká dolní čelist, šedohnědá barva kůže, tmavá oční duhovka, černé, rovné vlasy. Vousy téměř chybí, tělesné ochlupení řídké. Specializovaní lovci a rybáři s materiální kulturní a sociální organizací, dokonale přizpůsobenou prostředí: malé rodinné skupiny kočovaly v létě samostatně, zimu trávily ve větším společném tábořišti; neexistovalo vůdcovství, respektoval se názor uznávaného lovce nebo šamana; v létě Inuitové obývali stany, v zimě iglú, typ oděvu umožňoval dlouhodobý pobyt ve velkém mrazu i dobrou ventilaci v létě. – Od 2. světové války se způsob života Inuitů výrazně mění (trvalé osady, vzdělání, závislost na vládní pomoci).

Ottův slovník naučný: Inuitové

Inuitové, původní jméno Eskimáků.

Související hesla