Irák

, Irácká republika, arabsky al-Džumhúríja al-Irákíja – stát v jihozápadní Asii; 434 128 km2, 21,8 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 50 obyv./km2 (1998), hlavní město Bagdád (aglomerace 4,5 mil. obyvatel 1995); úřední jazyk arabština, v kurdských autonomních oblastech také kurdština, měnová jednotka 1 irácký dinár (IQD) = 1 000 filů. Administrativní členění: 15 guvernorátů a 3 kurdské autonomní provincie. – Osou Iráku je nížinatá Mezopotámie s řekami Eufrat a Tigris, jež po spojení v Šatt­al­Arab ústí do Perského zálivu. Severní část je mírně zvlněná nížina, v jižní části Mezopotámie močály, velká jezera a kanály. K západu povrch pozvolna stoupá do Syrské pouštní tabule (maximum 940 m n. m.), na severu zasahují do Iráku vysoká pohoří z Íránu a Turecka (Kúhe Hádží Ebrahím, 3 600 m n. m.). Podnebí je teplé subtropické, ale kontinentální suché, s velkými sezónními rozdíly; na jihu podnebí tropické. Téměř polovinu území pokrývají pouště. Stepní rostlinstvo, stromy jen podél vodních toků, lesy jen v horách. – Obyvatelstvo tvoří Arabové (77 %), Kurdové (19 %), Ázerbájdžánci 2 % aj. (1990). Náboženství muslimské (97 %), z toho ší’ité 63 %, sunnité 34 %. Přirozený přírůstek obyvatel 2,8 % ročně (1997). Negramotnost 42 % (1995). Urbanizace 74 % (1990). – Agrární stát s významnou těžbou ropy. Státem řízená ekonomika je od 80. let podřízená vojenským potřebám; od roku 1990 mezinárodní hospodářská blokáda a sankce. Hrubý domácí produkt asi 540 USD/obyvatele (1996). Z ekonomicky aktivních pracuje 12 % v zemědělství, 21 % v průmyslu. Obdělává se 13,2 % území. Zemědělství vyžaduje závlahy. Hlavní plodiny: pšenice, ječmen, brambory, zelenina, palma datlová (630 000 t datlí, 1997, 2. místo na světě), rýže, bavlník. Chov ovcí, skotu. Těžba ropy (56,3 mil. t, 1997), zemního plynu, síry, fosfátů. Hlavní průmyslová odvětví jsou potravinářství, petrochemie, textilnictví, strojírenství. Námořní obchodní loďstvo 0,9 mil. BRT (1995). – Ve starověku kolébka nejstarších civilizací (viz též Mezopotámie). Od 4. tis. do 2350 př. n. l. městské státy Sumerů, 2340 – 2200 př. n. l. Akkadská říše, 1894 – 1594 př. n. l. starobabylónská říše, 911 – 612 př. n. l. novoasyrská říše, 612 – 539 př. n. l. novobabylónská říše, 539 př. n. l. součást perské říše, 330 př. n. l. Babylón ovládnut Alexandrem III. Velikým, poté součást říše Seleukovců, Parthů a od 224 n. l. centrum sásánovské Persie. 637 – 641 ovládnut Araby a islamizován, 750 – 1258 Bagdád sídlo abbásovského chalífátu, v 11. stol. centrum seldžucké říše. V roce 1258 Bagdád zničen Mongoly, ve 14. – 15. stol. součást říše Karakoyunlu a Akkoyunlu. Od 16. stol. předmět zápasu osmanské říše a Persie, 1534 připojen k osmanské říši. Za 1. světové války okupován Brity, 1920 zřízen britský mandát, v roce 1932 Irák nezávislý. Irácká revoluce 1958 svrhla monarchii, v letech 1958 – 63 nastolena diktatura Kásimova, 1963 – 68 diktatura Árifů. 1968 se chopila moci strana Baas. Od 1979 prezidentem Saddám Husajn, jenž inicioval irácko-íránskou válku 1980 – 1988 a přepadením Kuvajtu (srpen 1990) vyvolal válku v Perském zálivu. 1991 byl Irák nucen Kuvajt vyklidit (1994 uznal jeho suverenitu). Na Irák bylo uvaleno hospodářské embargo s cílem vynutit zaplacení válečných reparací. V roce 1996 Irák a OSN podepsaly dohodu o omezeném prodeji ropy známou jako „ropa za potraviny“; ta povolila Iráku prodat každých 90 dní ropu v hodnotě jedné miliardy dolarů a koupit za ni potraviny a léky pro obyvatele. V prosinci 1998 podnikly letouny USA a Spojeného království útok na irácká vojenská zařízení s cílem zabránit pokračování vývoje zbraní hromadného ničení v Iráku. – Irák je nezávislý stát, republika. Nejvyšším orgánem státní moci je Rada revolučního velení, kterou jmenuje irácké regionální vedení Socialistické strany arabské obrody (Baas). Rada volí ze svého středu předsedu, který je zároveň prezidentem republiky. Zákonodárným sborem je jednokomorové Národní shromáždění (Madžlis; 250 poslanců, volených obyvatelstvem na 4 roky). Poslední parlamentní volby se konaly 27. 3. 2000. Orgánem zákonodárné moci Kurdistánu je Kurdské národní shromáždění (105 členů, volených obyvatelstvem). Prezident a předseda Rady revolučního velení Saddám Husajn (* 28. 4. 1937).

Ottův slovník naučný: Irák

Irák Arabí (I. arabský), jméno turecké krajiny na místě staré Babylonie. Na sev.-vých. sousedí s Irakem Adžmí, na severu s Džezírou, na záp. jej ohraničuje poušť Syrská a na jihu Perský záliv; na sev. a na záp. jsou hranice ' Iráku Arák neurčity. Celkem zaujímá asi 165.000 km2 s 1,600.000 obyv. Jest to širá rovina na dol. toku Eufrátu a Tigridu, do níž ze severu vnikají nízké výběžky hor kurdských; při Šatt-el-Arabu klesá krajina srázněji směrem k Perskému zálivu. Na dolním toku Eufrátu, jakož i při Šattu jest ' I. A. úrodný, místy bažinatý, ale mnohem méně vzdělaný než za starověku. Obyvatelé jsou přistěhovalí Arabové žijící nomadicky a v úplné téměř neodvislosti od turecké vlády, jejíž paša sídlí v Bagdádu. Z kmenův arabských vynikají bení Zobeid, b. Šammár, b. Lám a b. Muntefik. Důležitá města irácká jsou: Bagdád, Kerbela, Hilla, Nedžef a Basra.

Tabulka: Irak- Predstavitele
KRÁLOVÉ
Dynastie Hášimovců
1921 – 1933 Fajsal I.
1933 – 1939 Ghází I.
1939 – 1958 Fajsal II.
PŘEDSEDOVÉ NÁRODNÍ RADY
1958 – 1963 Muhammad Nadžíb Rubáí
PREZIDENTI
1963 – 1966 Abd as-Salám Muhammad Árif
1966 Abd ar-Rahmán Bazzáz
1966 – 1968 Abd as-Salám Muhammad Árif
1968 – 1979 Ahmad Hasan Bakr
od 1979 Saddám Husajn
 
Související hesla