Írán

, Íránská islámská republika, persky Džomhúríje islámíje Írán – stát v jihozápadní Asii při pobřeží Perského zálivu a Arabského moře; 1 645 258 km2, 61,6 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 37 obyv./km2, hlavní město Teherán (6,8 mil. obyvatel, 1996); úřední jazyk perština; měnová jednotka 1 íránský rijál (IRR) = 100 dinárů. Administrativní členění: 28 provincií. – Většinu povrchu tvoří vysoká pohoří a náhorní plošiny. Na severu pohoří Alborz (Damāvand, 5 670 m n. m.) a Kopet Dagh, na jihozápadě Zagros (Kúhe Zard, 4 548 m n. m.), ve středu a na východě Íránská vysočina s písečnými, kamenitými a slanými pouštěmi (Kavīr, Lūt ), jež zaujímají asi třetinu území Íránu. Stálé vodní toky jsou jen v západní části (Kārūn, Safid), ale mají rozkolísané vodní stavy. Největší jezero Urmijské na severozápadě země (slané, rozloha kolísá, maximum 5 900 km2); Íránu patří jižní břeh Kaspického moře. Podnebí je subtropické kontinentální s velkými sezónními rozdíly teplot i srážek, jen na jižním pobřeží podnebí tropické. Roční srážky v pouštích kolem 100 mm, na pobřeží Kaspického moře až 2 000 mm. Rostlinstvo převážně stepní a pouštní. – Mnohonárodnostní stát, obyvatelstvo tvoří Peršané (50 %), Ázerbájdžánci (20 %), Kurdové (8 %), dále Gílánci, Lúrové, Balúčové, Turkmeni, Arabové. Náboženství muslimské (99 %, z toho ší’ité 93 %, sunnité 6 %). Přirozený přírůstek obyvatel 1,9 % ročně (1992 – 97), střední délka života mužů je 66 let, žen 69 let. Negramotnost 28 % (1995). Urbanizace 60 % (1997). – Agrárně průmyslový stát s významnou těžbou ropy. Hospodářství ovlivňováno státními zásahy. Hrubý domácí produkt 1 780 USD/obyvatele (1997). Z ekonomicky aktivního obyvatelstva pracuje 23 % v zemědělství, 31 % v průmyslu (1996). Zemědělství využívá 38,6 % území (orná půda 11,9 %), zalesněno 6,9 %. Výnosy závislé na závlahách. Hlavní plodinou obilniny (15,9 mil. t, 1998, nejvíce pšenice), luštěniny, cukrová řepa a třtina, brambory, olejniny, bavlník, zelenina, ovoce. Extenzívní chov ovcí (50 mil. kusů, 1997), koz (26,0 mil.), skotu. Rybolov. Těžba ropy (108,1 mil. t, 1998, 12. místo na světě), zemního plynu, rud železa i neželezných kovů, soli, síry. Průmysl petrochemický, potravinářský, textilní, hutnický, strojírenský. Námořní obchodní loďstvo 2,9 mil. BRT (1995). – Od 2. tis. př. n. l. osídlen indoevropskými kmeny, které vytvořily významné státní útvary: 8. – 6. stol. př. n. l. Médská říše, 559 – 330 př. n. l. perská říše Achaimenovců, za helénismu součást říše Seleukovců, 247 př. n. l. – 224 n. l. parthská říše, 224 – 651 sásánovská říše. Od 7. stol. Persie islamizována, součást chalífátu. Od 9. stol. centrum samostatných států: v letech 821 – 75 Táhirovci, 861 – 900 Saffárovci, součást státu Sámánovců a Ghaznovců, 932 – 1055 Bújovci, 11. – 13. stol. součást seldžucké říše. Ve 13. stol. zpustošena Mongoly, 13. – 14. stol. říše Ílchánů, 14. – 15. stol. součást říše Timúrovců. V letech 1501 – 1736 obnovili Persii ší’itští Safíjovci, 1736 – 47 Nádir Šáh z dynastie Afšárovců dobyl Afghánistán a severní Indii, 1779 – 1925 Kádžárovci. Po rusko-perských válkách 1804 – 13 a 1826 – 28 Persie ztratila Zakavkazsko a stala se předmětem britsko-ruského zápasu vrcholícího smlouvou o rozdělení vlivu v roce 1907. V letech 1925 – 41 šáh Rezá Pahlaví modernizoval zemi, 1935 přejmenována na Írán, 1941 – 79 šáh Mohammad Pahlaví po íránské krizi 1951 – 53 přistoupil k reformám v rámci bílé revoluce v Íránu. Narazil však na islámskou opozici vedenou z exilu ájatolláhem Chomejním, která 1978 – 79 v íránské revoluci svrhla monarchii. Islámská republika se vzápětí zapojila do irácko-íránské války 1980 – 88. Ve prezidentských volbách 1997 zvítězil M.Chattámí, který podporuje umírněné reformy. – Írán je nezávislý stát, islámská republika. Nejvyšším duchovním a politickým vůdcem islámské revoluce a íránského lidu (valije fakíh) je S. Alí Chameneí; odpovídá za řízení všech duchovních a světských záležitostí; stojí mimo legislativní, exekutivní a právní odpovědnost. Prezident republiky je volen obyvatelstvem na 4 roky. Zákonodárným sborem je jednokomorové Islámské poradní shromáždění (Madžlis e šúrá e islámí; 290 poslanců, volených obyvatelstvem na 4 roky). Poslední parlamentní volby se konaly v únoru a v květnu 2000. V prezidentských volbách 2001 byl znovu zvolen S. M. Chátamí.

Ottův slovník naučný: Írán

Írán, Erán, v Zendavestě airí-óšajana (sídlo Arijců), v pehlevských nápisech III. st. po Kr. Airan nebo Arján, u Strabóna Ariana, jako protiva Aníránu, Anéránu (v nápisech Anairan, Anarjan, pozdějšímu Turanu), značí Arijce a jich území naproti Nearijcům. Obé spojeno vyskytuje se v titule Sásánovců, již zvali se král králů Iránu i Aníránu. Nejstarší pojem Iránu byl, zdá se, čistě ethnografický a tím vysvětluje se, že nelze přesně stanoviti hranice zeměpisné v jednotlivých dobách. Teprve za vlády Sásánovců rozšiřuje se pojem na veškeru vysočinu íránskou, území to jižně Hindukuše a pohoří Elaurského, mezi Tigridem a Indem na jihu k perskému zálivu a lndickému moři sáhající asi 2,700.000 km2, objímající Afgámstán, Belúdžistán a Persii. Na poslední obmezilo u domorodců moderní užívání pojem Iránu, takže Irán = Persie, Irání t. j. Iránec = Peršan. Srv. Spiegel, Eran, des Land zwischen Indus und Tigris (Berlín, 1863). Dk.

Tabulka: Iran- Predstavitele
ŠÁHOVÉ
dynastie Safíjovců
1502 – 1524 Ismáíl I.
1524 – 1576 Tahmásp I.
1576 – 1578 Ismáíl II.
1578 – 1586 Mohammad Chodábande
1586 – 1628 Abbás I.
1629 – 1642 Safí
1642 – 1667 Abbás II.
1667 – 1694 Sulajmán
1694 – 1722 Hosejn
AFGHÁNSKÁ NADVLÁDA
1722 – 1725 Mahmúd
1725 – 1730 Ašráf
dynastie Safíjovců
1730 – 1732 Tahmásp II.
1732 – 1736 Abbás III.
dynastie Afšárovců
1736 – 1747 Nádir šáh
1747 – 1748 Ádil
1748 – 1796 Šáhruch
dynastie Zandovců
1750 – 1779 Karím
1779 – 1782 bezvládí
1782 – 1785 Alí Murád
1785 – 1789 Džáfar
1789 – 1794 Lutf Alí
dynastie Kádžárovců
1794 – 1797 Ágá Mohammad chán
1797 – 1834 Fath Alí
1835 – 1848 Mohammad
1848 – 1896 Násiruddín
1896 – 1907 Mozaffaruddín
1907 – 1909 Mohammad Alí
1909 – 1925 Ahmad Šáh (Ahmad Mírzá)
dynastie Pahlaví
1925 – 1941 Rezá Šáh Pahlaví
1941 – 1979 Mohammad Rezá šáh Pahlaví
1979 – 1980 kolektivní hlava státu (neoficiální hlava státu ájatolláh Chomejní)
VŮDCE ISLÁMSKÉ REVOLUCE A ÍRÁNSKÉHO LIDU
1979 – 1989 ájatolláh Chomejní
od 1989 Sajjad Alí Chameneí
PREZIDENTI
1980 – 1981 Abol Hasan Bání Sadr
1981 Mohammad Alí Radžáí
1981 – 1989 Sajjad Alí Chameneí
1989 – 1997 Alí Akbar Hášemí Rafsandžání
od 1997 Sajjid Mohammad Chátámí
 
Související hesla