Irsko

, Irská republika, irsky Éire, anglicky Ireland – stát v severozápadní Evropě převážně na ostrově Irsko v Atlantském oceánu; 70 285 km2, 3,7 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 52 obyv./km2, hlavní město Dublin (irsky Baile Átha Cliath, 481 000 obyvatel, aglomerace 953 000, 1996); úřední jazyky irština a angličtina, měnová jednotka 1 irská libra (IEP) = 100 pencí. Administrativní členění: 4 provincie s 27 hrabstvími. – Pobřeží zejména na západě velmi členité, s mnoha zálivy a poloostrovy, na severozápadě útesy až 600 m vysoké. Řada menších ostrovů a souostroví (Aranské ostrovy). Vnitrozemí pokrývá mírně zvlněná ledovcová nížina, na okrajích obklopená osamělými horskými masívy: na jihozápadě pohoří Macgillycuddy’s Reeks (Carrantuoohil, 1 041 m n. m.), na východě Wicklow Mountains (Log na gCoilleach, 926 m n. m.). Hustá říční síť, řeky krátké, s dostatkem vody, často protékají jezery. Nejdelší řeka Shannon 386 km), největší jezero Loch Coirib (190 km2). Síť vnitrozemských průplavů. Podnebí výrazně oceánské, mírné a vlhké, s malými výkyvy teplot. V zimě mráz jen zřídka, léta chladná (průměrné teploty v lednu 5 – 7 °C, v červenci 15 – 17 °C). Srážky ročně 750 – 1 500 mm, na západě až 2 500 mm, časté prudké větry od západu. Vegetace chudá, převažují stále zelené louky a pastviny, lesů je málo, 15 % plochy pokrývají rašeliniště a močály. – Etnicky jednotný stát, obyvatelstvo tvoří zejména Irové (93,7 %), menšina Angličanů; dorozumívacím jazykem je téměř výhradně angličtina. V minulosti silná emigrace, milióny Irů žijí v cizině, zejména v USA. Náboženství římskokatolické (93,1 %), protestantské (3,2 %). Přirozený přírůstek obyvatelstva 0,5 % ročně (z nejvyšších v Evropě), střední délka života mužů je 73 let, žen 79 let. Urbanizace 58,1 % (1996), čtvrtina obyvatelstva žije v aglomeraci hlavního města. – Zemědělsko-průmyslový stát, patří k ekonomicky méně rozvinutým členům EU. Hrubý domácí produkt 17 790 USD/obyvatele (1997). Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva 39,8 % (1997), 10 % pracuje v zemědělství, 29 % v průmyslu. Zemědělství využívá 62,7 % území (orná půda 19,0 %, louky a pastviny 43,7 % ); zalesněno 8,3 %. Pěstují se obilniny (ječmen, pšenice, oves), brambory, cukrová řepa, zelenina; převažuje však živočišná výroba: chov skotu (6,8 mil. kusů, 1997) a ovcí (4,4 mil. kusů). Rybolov (333 000 t, 1996). Těžba rašeliny (7,1 mil. t, 1996), rud zinku a olova, sádrovce. Průmysl strojírenský, potravinářský (mlékárenství, pivovarnictví), hutnický, chemický, textilní. Řídká a méně kvalitní dopravní síť; mezinárodní letiště Dublin a Shannon. Významná námořní plavba; hlavní přístavy Dublin, Cork, Dún Laoghaire, Galway. – Ve starověku ostrov (Hibernia) osídlen keltskými kmeny, které ve 4. – 5. stol. vytvořily řadu kmenových království. Christianizace Irska v roce 432 je spojena se svatým Patrikem. Irské kmeny osídlovaly od 5. stol. severní Británii a i tam šířily křesťanství; iro-skotské misie do celé západní Evropy. 9. – 11. stol. nájezdy Vikingů, od 12. stol. anglo-normanské vpády. 1172 uznána nadvláda Jindřicha II. Plantageneta, ale následující povstání zatlačilo Angličany na severovýchodní pobřeží. Odtud začal Eduard I. novou expanzi (oblast Pale v okolí Dublinu), která vrcholila po roce 1536 a vedla k posílení reformace mezi anglickými usedlíky a k potlačování katolictví. Jindřich VIII. se 1541 prohlásil králem Irska; to pak vzdorovalo povstáními za podpory Španělska. Oslabení anglického vlivu za anglické revoluce vedlo v roce 1641 k osamostatnění Irska, ale tažení O. Cromwella v letech 1649 – 52 učinilo ze země fakticky první britskou kolonii, když byla mj. Irům konfiskována půda. V roce 1782 vyhlášena částečná autonomie, ale napoleonské války a obava z povstání přinesly 1801 Akt o unii, který znamenal připojení Irska k Velké Británii. Aktivita D. O’Conella vedla k zrovnoprávnění katolíků, ale odpor Irů pokračoval (1841 hnutí Repeal) a po hladomorech následovala v 2. pol. 19. stol. další emigrační vlna do USA a ostrov se povážlivě vylidňoval. Neúspěch W. E. Gladstona při prosazování autonomie v britském parlamentu (Home Rule) vedl k vytvoření radikální strany Sinn Fein. V roce 1914 získalo Irsko autonomii. 1919 vznikla Irská republikánská armáda (IRA) a došlo k regulérní válce. Británie si udržela většinu provincie Ulster (s převahou anglických osadníků), na zbytku ostrova byl 1921 proklamován Svobodný irský stát jako britské dominium. Ten přijal v roce 1937 jméno Irská republika, za 2. světové války zachoval neutralitu a 1949 vystoupil z Commonwealthu. Vztahy Irska a Británie komplikovala podpora IRA v Severním Irsku. 10. 4. 1998 byla na zámku Stormont uzavřena dohoda o uspořádání v Severním Irsku mezi zástupci znesvářených komunit katolíků a protestantů za účasti vlád Irské republiky a Velké Británie. 1. 1. 1999 se Irská republika připojila k Evropské měnové unii a 1. 12. 1999 k programu Partnerství pro mír. Po celá 90. léta 20. stol. se irská ekonomika vyznačovala rychlým růstem, intenzivní tvorbou pracovních míst, klesající nezaměstnaností a nízkou inflací (na rozdíl od většiny států EU). – Irsko je nezávislý stát, republika. Hlavou státu je prezident, volený obyvatelstvem na 7 let. Může být zvolen nanejvýš na dvě funkční období. Zákonodárným sborem je dvoukomorový Národní parlament (Oireachtas), který se skládá z Poslanecké sněmovny a Senátu. Poslanecká sněmovna (Dáil Éireann) má 166 členů volených obyvatelstvem na 5 let. Senát (Seanad Éireann) má 60 členů, z nichž 11 jmenuje předseda vlády, 6 volí univerzity a 43 pět zájmových skupin obyvatelstva (funkční období 5 let). Výkonnou moc má vláda v čele s předsedou (Taoiseach), kterou jmenuje prezident na návrh Poslanecké sněmovny; je odpovědna Poslanecké sněmovně. Poslední parlamentní volby se konaly v červnu 1997. Prezidentka Mary McAleeseová.

Tabulka: Irsko- Spravni Cleneni
Provincie Rozloha (km2) Počet obyv. (1996, tisíce) Správní středisko
Connaught (Connacht) 17 122 433,2 Galway (Gaillimh)
Leinster (Laighean) 19 632 1 924,7 Dublin (Baile Átha Cliath)
Munster (Mumhan) 24 126 1 033,9 Cork (Corcaigh)
Ulster (Uladh)* 8 011 234,3 Monaghan (Muineachán)
 *bez části hist. Ulsteru v dnešním Severním IrskuPoznámka: nejprve je uváděn anglický název, potom název irský (v závorce) 
Tabulka: Irsko- Predstavitele
SVOBODNÝ IRSKÝ STÁT
PREZIDENTI
1919 – 1922 Eamon de Valera
1922 Artur Griffith
BRITSKÉ
GENERÁLNÍ GUVERNÉŘI
1922 – 1927 Timothy Michael Healy
1927 – 1932 James McNeill
1932 – 1937 Donald Buckley (Ua Buachalla Domhnall)
1937 – 1938 hlavou státu předseda vlády
PREZIDENTI VÝKONNÉ RADY
1922 – 1932 William Thomas Cosgrave
1932 – 1937 Eamon De Valera
IRSKÁ REPUBLIKA
PREZIDENTI
1938 – 1945 Douglas Hyde (De H’ide Dubhglas)
1945 – 1959 Sean Thomas O’Kelly (O’Ceallaigh Seán Tomás)
1959 – 1973 Eamon de Valera
1973 – 1974 Erskin Hamilton Childers
1974 – 1976 Caroll O’Daly (O’Dalaigh Cearbhall)
1976 – 1990 Patrik John Hillery
1990 – 1997 Mary Robinsonová
od 1997 Mary McAleeseová
PŘEDSEDOVÉ VLÁDY
1932 – 1948 Eamon de Valera
1948 – 1951 John Aloysius Costello
1951 – 1954 Eamon de Valera
1954 – 1957 John Aloysius Costello
1957 – 1959 Eamon de Valera
1959 – 1966 Sean Francis Lemass
1966 – 1973 John Mary (Jack) Lynch
1973 – 1977 Liam Thomas Cosgrave
1977 – 1979 John Mary (Jack) Lynch
1979 – 1981 Charles J. Haughey
1981 – 1982 Garret FitzGerald
1982 Charles J. Haughey
1982 – 1987 Garret FitzGerald
1987 – 1992 Charles J. Haughey
1992 – 1994 Albert Reynolds
1994 – 1997 John Gerard Bruton
od 1997 Bartholomeo Patrick Ahern
 
Související hesla