Island

, Islandská republika, isladsky Lýđveldiđ Ísland – stát na ostrově Island v severní části Atlantského oceánu; 102 819 km2, 274 000 obyvatel (1998), hustota zalidnění 2,6 obyv./km2, hlavní město Reykjavík (108 000 obyvatel, 1998); úřední jazyk islandština, měnová jednotka 1 islandská koruna (ISK) = 100 aurů. Administrativní členění: 8 regionů s 23 okresy a 14 samosprávnými městy. – Velmi členité pobřeží, zejména na severu a západě rozčleněno mnoha zálivy fjordového typu. Sopečný povrch s náhorními plošinami z bazaltových lávových příkrovů a vyčnívajícími sopečnými kužely (nejvyšší Hvannadalshnúkur, 2 119 m n. m.). Aktivní seismická činnost, mnoho činných sopek (Hekla, 1 491 m n. m.). Teplé prameny, gejzíry a plynné vývěry. Asi 11 % plochy pokrývají ledovce (Vatnajökull, 8 456 km2, největší v Evropě). Krátké vodné řeky (nejdelší Thjórsá, 210 km) s peřejemi a vodopády. Četná jezera (Thingvallavatn, 85 km2). Podnebí je poměrně mírné, oceánské (průměrná lednová teplota v Reykjavíku 0 °C, červencová 11 °C, srážky ročně 860 mm). Většina povrchu bez vegetace, jen místy louky s mechy a lišejníky, vzácně nízké řídké lesíky. – Etnicky jednotný stát, obyvatelstvo tvoří zejména Islanďané (96 %). Náboženství protestantské (96 %), římskokatolické (1 %). Přirozený přírůstek obyvatel 0,9 % ročně (1998, z nejvyšších v Evropě), střední délka života mužů je 77 let, žen 81 let (1997, z nejvyšších na světě). Urbanizace 92 % (1997), více než polovina obyvatelstva žije v Reykjavíku a blízkém okolí. – Hospodářsky vyspělý stát, základem ekonomiky Islandu je lov ryb (2,1 mil. t, 1996) a jejich zpracování. Závislost na dovozu surovin i spotřebního zboží. Hrubý domácí produkt 26 800 USD/obyvatele (1997, z nejvyšších na světě). Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je 56,4 % obyvatelstva (1997), z nich 8,6 % pracuje v zemědělství a rybářství, 25,5 % v průmyslu. Louky a pastviny pokrývají 22,7 % plochy, orná půda jen 0,1 %, zalesněno 1,2 %. Pěstují se pícniny a brambory, ve sklenících zelenina; chov ovcí, skotu a koní. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou průmysl rybný a konzervárenský, dále hutnický (hliník), textilní, strojírenský. Elektrická energie se získává z vodních a geotermálních zdrojů. Pozemní dopravní síť jen silniční, významné mezinárodní letiště Keflavík. – Ostrov objeven v 8. stol. irskými mnichy, v 9. stol. osídlen Vikingy z Norska. V roce 930 doložen sněm Althing. 1000 přijato křesťanství. Do poloviny 13. stol. kmenová „republika“, ale rodové rozpory vedly k uznání vlády Norska. Spolu s ním 1380 včleněn do dánsko-norské unie a po odtržení Norska v roce 1814 zůstal v držení Dánska. 1903 získal Island autonomii, za 2. světové války významná základna britské a poté i americké armády; po okupaci Dánska vyhlásil v roce 1944 plnou suverenitu. Island neprojevuje zájem o evropskou integraci (zejména pro kvóty v rybolovu). – Island je nezávislý stát, republika. Hlavou státu je prezident, volený obyvatelstvem na 4 roky. Zákonodárným orgánem je parlament (Althing); 63 poslanců volených obyvatelstvem na 4 roky. Výkonná moc je v rukou prezidenta, který jmenuje předsdu vlády. Poslední parlamentní volby se konaly v květnu 1999. Prezident Ólafur Regner Grímsson.

Tabulka: Island- Predstavitele
PREZIDENTI
1944 – 1952 Sveinn Björnsson
1952 – 1968 Ásgeir Ásgeirsson
1968 – 1980 Kristján Eldjárn
1980 – 1996 Vigdís Finnbogadóttirová
od 1996 Ólafur Ragnar Grímsson
PŘEDSEDOVÉ VLÁDY
1944 – 1947 Ólafur Thors
1947 – 1949 Stefán Jóhann Stefánsson
1949 – 1950 Ólafur Thors
1950 – 1953 Steingrímur Steinthórsson
1953 – 1956 Ólafur Thors
1956 – 1958 Hermann Jónasson
1958 – 1959 Emil Jónsson
1959 – 1963 Ólafur Thors
1963 – 1970 Bjárni Benediktsson
1970 – 1971 Jóhann Hafstein
1971 – 1974 Ólafur Jóhannesson
1974 – 1978 Geir Hallgrímsson
1978 – 1979 Ólafur Jóhannesson
1979 – 1980 Benedikt Gröndal
1980 – 1983 Gunnar Thoroddsen
1983 – 1987 Steingrímur Hermannsson
1987 – 1988 Thorsteinn Pálsson
1988 – 1991 Steingrímur Hermannsson
od 1991 David Oddsson
 
Související hesla