Jackson Andrew

, americký politik a právník. V letech 1797 – 98 senátor, poté do 1804 soudce nejvyššího soudu státu Tennessee. Prezident 1829 – 37; exponent zejména na západě se rozvíjejícího liberálně demokratického hnutí (jacksonovská demokracie). Prosazoval antimonopolní politiku umírněného liberalismu, v roce 1832 ostře vystoupil proti partikularismu jižních států. Považován za symbol demokratického vůdce navzdory direktivnímu stylu jeho vlády a bezohledné přesidlovací politice vůči Indiánům.

Ottův slovník naučný: Jackson Andrew

Jackson: Andrew, sedmý president severoamer. (*1767 ve Waxhawu–†1845), byl z irských rodičů beze jmění, ale studiem vlastním a praxí u advokáta nabyl tolik vědomostí právnických, že r. 1790 byl jmenován prokurátorem v Tennessee a r. 1799 tamějším vrchním soudcem, ve kterém úřadě počínal si s bezohlednou přísností. R. 1812 ve válce s Angličany byl jmenován generálem, porazil a vyhnal z Louisiany indiánské Kríky a zřídiv sobě vojsko a opatřiv je zbraněmi a zásobami zachránil New Orleans a porazil 8. led. 1815 Angličany úplně; vítězství to zjednalo mu příjmí »Old Hickory«; v l. 1817 vtrhl do Floridy, porazil Seminoly, r. 1821 obsadil Floridu a spravoval ji jako guvernér; vzdal se však místa toho a stal se v l. 1823 až 1825 senátorem za Tennessee a hlavou mladé strany severoamer., jež vystupovala proti mocné plutokracii. R. 1824 kandidován byl touto demokratickou stranou proti J. G. Adamsovi a r. 1828 také zvolen za presidenta. Nastoupiv 4. bř. 1829 oznámil v poslání svém, že bude třeba oprav, ale propustil skoro všecky úředníky a obsadil místa svými přívrženci, kteří svou úplatností vrhali na něho divné světlo. Byl povahy rázné, ale též úlisné, hleděl zachovati klid mezi stranami, uklidil hrozící spor s některými jižními státy, které se vzpíraly proti ochrannému celnímu tarifu, a upevnil postavení Spojených Obcí severoamer.; proto také přes silnou opposici byl r. 1832 zvolen znovu presidentem. Vystoupil rázně proti Čirokům a vzbouřeným kmenům ind. a zřídil pro ně dekretem ze 30. čna 1834 »Indiánské territorium«, do kterého v l. 1836 až 1838 byli uvedeni zbytkové Kríků, Seminolů a jiných kmenů násilím nebo za peníze. Pro poměry vnitřní měl veliký význam, neb nepotvrdil dekretu senátem přijatého, kterým se obnovovala privilegia banku, a zaplatil 1. led. celý státní dluh; jednal tak pod nátlakem své strany, která chtěla zachrániti demokratickou ústavu proti snahám mocné plutokracie, ale poškodil tím na dlouhou dobu severoamer. obchod a úvěr. Proto opposice se zmohla a Jackson ani r. 1836 nekandidoval, ale odebral se na svůj statek v Tennessee. Srv. W. G. Summer, A. Jackson (Boston, 1882); Holst, Die Administration A. Jacksons (Düsseldorf, 1874); E. O. Hopp, Bundesstaat u. Bundeskrieg in N.-Amerika (Berlín, 1886).

Související hesla