Jagellonci

, litevsko-polská dynastie. Založena litevským velkoknížetem Jagiełłem, který se sňatkem 1386 s polskou dědičkou trůnu Jadwigou z Anjou (na základě krevské unie z roku 1385) stal polským králem jako Vladislav II. Jagiełło. Dynastie vládla v Polsku a v Litvě do roku 1572; posledním vládcem Zikmund II. August. V letech 1471 – 1526 panovali Jagellonci v Čechách (Vladislav, Ludvík) a v letech 1440 – 44 a 1490 – 1526 i v Uhrách. Rivalové Habsburků.

Ottův slovník naučný: Jagellonci

Jagellovci (pol. Jagiełłonowie–nespr. Jagellonci, Jagajlovci a p.), panovnický rod vládnuvši v Litvě, v Polsku, v Čechách a Uhrách (od poč. XIV. stol. do r. 1572). Jméno své odvozuje od Jagella, velkoknížete litevského, který dosednuv r. 1386 prostřednictvím své manželky Hedviky (dcery Ludvíka I., krále uherského a polského) na trůn polský, založil v Polsku dynastii po sobě nazvanou. Avšak Jagello (nebo Jagel) sám jest členem starší dynastie na Litvě vládnuvší, jejímž praotcem byl slavný velkokníže litevský Gedymin. Po něm vládli na Litvě synové jeho Olgerd a Kejstut. Syn Olgerdův byl Jagello, který při křtu, jejž k vůli koruně polské přijal, dal si jméno Vladislav a nazýván byl odtud Vladislav Jagello. Jeho vstoupením na trůn polskv vznikla unie polskolitevská (1386), která pak potrvala až do rozdělení říše Polské. Synové Vladislava Jagella byli:Jagellovci: Vladislav, řečený »Varnenčí▽, který vládl v Polsku od r. 1434–1444 a v Uhrách od r. 1439–1444; padl v bitvě u Varny s Turky svedené.Jagellovci: Kazimír (řeč. Jagellovec, »Jagielłończy▽), veliký kníže litevský a od r. 1 447, po delším mezivládí v Polsku, také král polský. Vládl až do r. 1492. Jest to nejznamenitější Jagellovec, jenž svojí dynastickou obratnou politikou získal svému rodu nejprve korunu českou a pak uherskou. Nejstarší syn jeho Vladislav za spojenectví Kazimírovo s králem Jiřím Poděbradským zvolen r. 1471 za krále českého a po smrti Matyáše Korvína r. 1490 s pomocí Kazimírovou i za krále uherského, vládl až do své smrti r. 1516. Avšak již synem jeho Ludvíkem, který padl r. 1526 v bitvě u Moháče, tato větev vymřela. Druhý syn Kazimíra Jagellovce byl sv. Kazimír, který zemřel r. 1484, třetí Jan Albrecht (1492 až 1501). Nástupcem jeho byl mladší bratr Alexander (1501–1506), jenž byl králem polským a velikým knížetem litevským, a po něm vládl pátý syn Kazimírův Sigmund I., zvaný Starý (1506–1548). Šestý syn Kazimírův Bedřich byl kardinálem a †r. 1503. Sigmund I. vzdal se všech nároků na trůn český a uherský ve prospěch rodu Habsburkého r. 1515 na sjezdě svém s Maximiliánem l. a bratrem svým Vladislavem ve Vídni. Za jeho doby počíná úpadek Polska, jež stává se šlechtickou republikou. Po slabém a schátralém Sigmundovi I. následoval syn jeho Sigmund II. August (1548–1572), za něhož provedena úplně unie polskolitevská r. 1569. Zemřel bezdětek a trůn polský stal se volebním. Prostřednictvím ženského potomstva Jagellovského nastoupil v Polsku rod Vasovců, ale ne právem dědičným, nýbrž volbou. Blo.

Související hesla