Jan Jindřich Lucemburský

, moravský markrabě 1349 – 75; třetí syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, bratr Karla IV., korutanský a tyrolský vévoda v letech 1335 – 41. Po skandálním manželském svazku s Markétou Korutanskou řečenou Maultasch (rozvod 1342) uzavřel ještě další tři manželství: s Markétou Opavskou (1349 – 63), Markétou Rakouskou (1364 – 66), s Alžbětou Oettingenskou (asi 1366). Synové Jošt Lucemburský, Prokop Lucemburský, Jan Soběslav Lucemburský a tři dcery.

Ottův slovník naučný: Jan Jindřich Lucemburský

Jan Jindřich, markrabí morav. (*1322 – † 12. list. 1375), syn Jana a Elišky, byl jako pětiletý chlapec poslán do Tyrolska, by na dvoře Jindřicha korutanského jako snoubenec dcery jeho Markéty, Maultaš zvané, byl vychováván; sňatek slaven byl r. 1336, ale šťastným nebyl. Jan opřel se smlouvě Cáhlavské, kterou 4. září r. 1336 Jan lucemb. s rak. vévodami o Korutany zavřel, a hájil práva svého k této zemi, opíraje se o bratra Karla, s kterým žil u veliké lásce. Když r. 1340 chlipná Markéta počala vyjednávati s cís. Ludvíkem IV., aby jí dal svého syna Ludvíka, markrabí braniborského, za manžela, přikvapil Jan s Karlem a uvedl Markétu na hrad Tyrol a dal ji střežiti lidem českým. Tím znepokojen byl tyrolský lid a proto podporoval Markétu, která tajně s Ludvíkem IV. vyjednala, by přiblížil se s branným lidem k tyr. hranicím. Dne 2. list. r. 1341 vyjel Jan na lov a když se vrátil, nebyl vpuštěn více do hradu; podobně se mu stalo při ostatních hraběcích hradech i musil ustoupiti ze země a došel ochrany u patriarchy aguilejského. Karel ujal se ho, žaloval u papeže a u všech sousedních panovníků, avšak nespomohlo ani vyhrožování klatbou papežskou, neb 8. ún. 1342 slavila Markéta svůj sňatek s markrabím Ludvíkem. Teprve r. 1349 proveden byl rozvod jeho od Markéty a Jan pojal t. r. za manželku dceru opavského vévody Mikuláše II., která mu časem povila Jošta, Prokopa a Jana Soběslava. Dne 26. prosince r. 1349 udělil mu Karel markrabství Moravské v léno s tou podmínkou, že, pokud budou v Čechách panovati potomci Karlovi po meči, nebude Jan domáhati se koruny České; kromě toho 4. led. r. 1450 zavázal se Jan Karlovi zvláštní smlouvou, že bude mu pomáhati při dobývání všeho, cokoli by od koruny České bylo odtrženo. Jan vládl v bratrské shodě s Karlem mírně, staral se o zvelebení rolnictví a průmyslu a podporoval zkvétání měst, zejména Olomúci udělil právo magdeburské (1352).

Související hesla