Jefferson Thomas

, americký politik a bojovník za nezávislost. Původně plantážník, vzděláním právník. Od roku 1769 poslanec ve Virginii, v letech 1775 – 76 a 1783 člen Kontinentálního kongresu. Koncipoval Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických 4. 7. 1776. 1785 – 89 vyslanec ve Francii. 1801 – 09 prezident; podporoval práva jednotlivých států vůči centrální vládě, 1803 získal od Francie Louisianu. Jefferson představoval univerzálně vzdělaného osvícence s trvalým vlivem na americký duchovní a politický život. Ovlivnil i urbanistický rozvoj Washingtonu (budova Kapitolu).

Ottův slovník naučný: Jefferson Thomas

Jefferson [džefrzn] Thomas, třetí president Spojen. Států amer. (*2. dubna 1743 v Shadwellu ve Virginii – † 4. črvce 1826 v Monticellu ve Virginii), studoval práva a provozoval od r. 1767 praxi advokátní s velikým úspěchem. R.1769 byl zvolen do Zákonodárného sněmu virginského, kdež stal se záhy předákem opposice proti anglické vládě, vvpracoval s Henrym a Carrem r. 1773 plán k proslulému korrespondenčnímu komitétu, jenž měl slučovat kolonie v společný odpor proti Anglii. V téže době usadil se v Monticellu a oženil se s bohatou vdovou Martou Skeltonovou. R. 1774 byl zvolen do svobodného konventu, jenž měl voliti delegáty do prvního kontinentálního kongressu; tomuto konventu předložil Jefferson požadavky americké jako A summary View of the rights of British America, jenž zdál se však upřílišeným delegátům kolonií. R. 1775 byl zvolen do Kongressu a v květnu 1776 předsedou výboru (členové jeho byli: Adams, Franklin, Sherman a Livingston), jenž měl vypracovati prohlášení neodvislosti, 28. čna předložil kongressu svůj text aktu, jenž s malými změnami byl přijat 4. čce 1776. V říj. t. r. vzdal se svého místa v kongressu a vstoupil do Ústavodár. shromáždění virginského, v němž věnoval se radikální reformě institucí tohoto státu, jež z feudálně aristokratických hleděl přetvořiti v demokratické. Tak zrušil zastupování, právo staršího k dědictví, státní remunerace církevní, přívoz otroků atd. V r. 1779 – 82 byl gouverneurem Virginie, v listop. 1783 vstoupil zase do kongressu, jenž schválil mimo jiné jím navrženou novou měnu dollarovou. V květnu r. 1784 byl poslán s Johnem Adamsem a Benj. Franklinem do Evropy uzavřít smlouvy obchodní; r. 1785 jmenován byl na místě Franklinově vyslancem v Paříži, kdež žil čtyři léta v přátelském styku s d'Alembertem, Condorcetem, Destuttem de Tracy a j. Na podzim r. 1789 vrátil se do Ameriky a stal se státním sekretářem v kabinetu Washingtonově (březen 1790), v němž setrval až do konce r. 1793. V době této bojoval tuhý boj s finančním ministrem Hamiltonem, náčelníkem federalistů, jenž klonil se k Anglii a staršímu systému vůbec; proti němu Jefferson je předákem republikánů (pozd. demokratů), přítel Francie a decentralisace, vlastní tvůrce americké demokracie. Po odstoupení Washingtonově soustředila se volební bitva mezi oběma stranami na Adamsa, federalistu, a Jeffersona, republikána. První zvítězil, byl zvolen presidentem, druhý vicepresidentem (1796). Jefferson stavěl se proti nenáviděným nařízením presidenta (billu o vzpouře, cizineckému atd.), bojoval proti roztržce s Francií a zvítězil r. 1800 při volbě presidentské 73 proti 65 hlasům nad Adamsem. Vedle Jeffersona obdržel však druhý republikánský kandidát, Aaron Burr, také 73 hlasů, takže musil rozhodnouti kongress volitelů, jenž zvolil konečně Jeffersona presidentem a Burra vicepresidentem. R. 1803 dosáhl Jefferson od Francie postoupení Louisiany. R. 1805 zvolen byl podruhé za presidenta 148 hlasy ze 176. Hlavní akt druhého presidentství jeho bylo embargo (pros. 1807) přivoděné nepřátelstvím Francie a Anglie, jež však postihlo Ameriku hůře než nepřítele. Roztrpčen tímto nezdarem odmítl Jefferson novou volbu za ministrpresidenta a odebral se r. 1809 v soukromí do Monticello, odkud rozsáhlou korrespondencí do své smrti šířil silný vliv. Jefferson osvobodil mladou republiku americkou od ceremonielu evropského a je vůbec typem demokrata amerického. Byl krajní stoupenec práva přirozeného a krajní racionalista filosofický. Jeho Memoirs, Correspondence and private papers (Charlottesville 1829, 4 sv.) vydal vnuk Th. J. Randolph. Sebrané spisy jeho byly vydány nákladem kongressu (The writings of Thomas Jefferson, Washington, 1853 až 1855, 9 sv.). Životopisy Jeffersovy napsali: Tucker (Filadelfia, 1837, 2 sv.); H. S. Rendall (New York, 1857, 3 sv.); Sava N. Randolph (t., 1871); Parton (Boston, 1874); Morse (t., 1883). Srv. také H. Adams, History of the United States of America during the administration of Th. Jefferson and J. Madison (New York, 1889 až 1890, 9 sv.).

Související hesla