Jemen

, Jemenská republika, arabský Al-Džumhúríja al-Jamaníja – stát v jihozápadní Asii na jihu Arabského poloostrova; 527 968 km2 (odhad; hranice se Saúdskou Arábií nejsou přesně vymezeny), 17,1 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 32 obyv./km2, hlavní město San’á (500 000 obyv., 1990); úřední jazyk arabština; měnová jednotka 1 jemenský rijál (YER) = 100 filů. Administrativní členění: 17 guvernorátů. – Pobřeží Rudého moře i Adenského zálivu je málo členité, lemované úzkou nížinou. Vnitrozemská náhorní plošina (až 3 760 m n. m.) se na západě příkře sklání k Rudému moři, na východě pozvolna v plošinu Hadramaut a do pouště Rub al-Chálí. Četná hluboká údolí mají vodu jen zřídka v době letních srážek. Teplé tropické podnebí, v nejvyšších polohách v zimě i mráz. Průměrné roční srážky v pouštích pod 100 mm, ale v horách i přes 1 000 mm. Na náhorních plošinách stepní, v údolích křovitá vegetace. – Obyvatelstvo tvoří zejména Arabové (97,5 %), dále Indové, Pákistánci, Somálci. Náboženství muslimské (sunnité 53 %, ší’ité 47 %). Přirozený přírůstek obyvatelstva 3,4 % ročně (1996), střední délka života mužů je 57 let, žen 61 let. Negramotnost 48,4 % (1997). Urbanizace 33,6 % (1995). – Zaostalý agrární stát s těžbou ropy. Přežívají tradiční výrobní a společenské vztahy. Hrubý domácí produkt 380 USD/obyv. (1996). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje 54 % v zemědělství, 5 % v průmyslu. Orná půda na 2,9 % území, pastviny na 30,4 %, zalesněno 3,8 % (1995) plochy. Pěstování obilovin (zejména čirok a pšenice), brambor, zeleniny, palmy datlové, banánovníku, bavlníku, tabáku, kávovníku; dovoz základních potravin. Pastevní chov ovcí (4,3 mil. kusů, 1997), koz, skotu, oslů a velbloudů. Rybolov. – Těžba ropy (16,7 mil. t, 1995) a soli. Průmysl zpracovává ropu (rafinerie v Adenu), vyrábí potraviny a základní spotřební zboží. Trvá převaha řemeslné výroby. Řídká a nekvalitní dopravní síť; významný přístav Aden. – Ve starověku znám jako Šťastná Arábie, 950 – 115 př. n. l. na území Sabejci, 115 př. n. l. – 340 n. l. Himjarité, šířilo se křesťanství a judaismus, v 6. stol. o území bojovali Etiopci a Peršané. V 7. stol. Jemen islamizován. V letech 897 – 1962 severní Jemen ovládán ší’itskými Zajdity, od 16. stol. součást Osmanské říše, 1911 uznána autonomie a 1918 nezávislost zajditských imámů. V roce 1962 revoluce nastolila republiku. V jižním Jemenu Britové v roce 1839 okupovali Aden, 1882 – 1914 zřídili protektoráty nad místními státečky. 1967 vyhlášena nezávislost Jižního Jemenu (Jemenská lidově demokratická republika). V roce 1990 se oba jemenské státy sjednotily. – 1994 občanská válka; snaha Jižního Jemenu o odtržení potlačena. Jemen zůstal jednotný. V letech 1994–95 srážky s Saúdskou Arábií o průběh hranic. V říjnu 1998 byly ukončeny spory s Eritreou o ostrovy Velký a Malý Haníš. V květnu 2000 byla uzavřena dohoda o hranicích se Saúdskou Arábií. – Jemen je nezávislý stát, republika. Hlavou státu je prezident, volený ve všelidovém hlasování na 5 let. Zákonodárným sborem je Sněmovna reprezentantů; má 301 členů, volených obyvatelstvem na 6 let. Poslední parlamentní volby se konaly v dubnu 2001. Za horní komoru je někdy považována Poradní rada (zřízena 1997); má 111 členů, jmenovaných prezidentem. Prezident generálporučík Alí Abdulláh as-Sálih (* 1942).

Ottův slovník naučný: Jemen

Jemen, Yemen (= země po pravici, t. j. na pravo od Káby ležící), jedno z nejdůležitějších území Arabie, jižně od Hidžázu od 20° s. š. až po úžinu Báb el Mandebskou. Pobřeží jest ploché, písečnaté, s podnebím velmi horkým. Jinak jest Jemen, zemí skoro veskrze hornatou, jmenovitě směrem k sev.-vých., kdež záp. od Sany nalézají se nejvyšší hory (až 2800 m). V nitru jest podnebí taktéž velmi horké, ale spadá zde hojně deště, ačkoliv se stává, že i celá léta přejdou bez kapky deště. Proto vyvinulo se zde umělé zavlažování, jež provádí se ve velkých rozměrech reservoiry a podzemními stokami. Následkem toho jest zde všude bujná vegetace několikera palem, velké plantáže, na kterých se pěstuje hlavně durrha, a na svazích hor všude plantáže kávovníkové. Ve vyšších polohách rostou rozsáhlé lesy skvostných jilmů a tamarišků s tučnými pastvinami. Řeky a prameny jsou vesměs malé. Jemen, jest Arabia felix starověku a zde nalézalo se jedno z nejstarších arabských království. R. 529 po Kr. dobyli Jemen,u Habešané, r. 574 Peršané a r. 1517 Turci, kteříž však byli opět zahnáni r. 1630. Teprve od r. 1841 jest Jemen, opět pod bezprostředním panstvím tureckým a tvoří zvláštní vilájet, skládající se z livů kunfudského, hodeidského, sanského a taizského. Má asi na 200.000 km2 750.000 ob. Hl. město jest San'á, mimo to důležity jsou Kunfuda, Lohaja, Beit el Fakíh, Hodeida a Dammar.

Tabulka: Jemen- Predstavitele
SEVERNÍ JEMEN
KRÁLOVÉ
dynastie Rašídů (větev Kásimovců)
1918 – 1948 imám Abdulláh Ibn Jahjá
1948 – 1962 Ahmad Ibn Jahjá
PREZIDENTI
1962 – 1967 Abdulláh Sallál
PŘEDSEDOVÉ PREZIDENTSKÉ RADY
1967 – 1974 Abdarrahmán Irjání
1974 – 1977 Muhammad Ibráhím Hamdí
1977 – 1978 Ahmad Husajn Hášimí
PREZIDENTI
1978 Ahmad Husajn Hášimí
1978 – 1990 Alí Abdulláh as-Sálih
JIŽNÍ JEMEN
1839 – 1967 britská nadvláda
PREZIDENTI
1967 – 1969 Kathan Muhammad Ša’bí
PŘEDSEDOVÉ PREZIDENTSKÉ RADY
1969 – 1978 Sálim Alí Rubáí
1978 Alí Násir Muhammad
PŘEDSEDOVÉ PREZÍDIA NEJVYŠŠÍ LIDOVÉ RADY
1978 – 1980 Abd al-Fattáh Ismáíl
1980 – 1986 Alí Násir Muhammad
1986 – 1990 Hajdar Abú Bakr Attás
JEMEN (sjednocený stát)
PREZIDENTI
od 1990 Alí Abdulláh as-Sálih
 
Související hesla