Jezuité v Čechách a na Moravě

, církevní řád Societas Jesu (Tovaryšstvo Ježíšovo) působící v duchovní správě, misiích a kazatelství, zaměřený na výchovu mládeže a badatelskou činnost (viz též jezuité). V českých zemích od roku 1556 z iniciativy Ferdinanda I. Habsburského zde založili kolej u sv. Klementa na Starém Městě pražském (Klementinum), která fakticky v roce 1562, de iure 1616, získala charakter univerzity. Univerzita i kolej v Olomouci založena v roce 1566. Do 1618 vzniklo ještě pět kolejí s gymnázii (Brno, Jindřichův Hradec, Český Krumlov, Chomutov, Kladsko), které byly finančně dotovány zejména katolickou šlechtou. Kazatelskou a pedagogickou činností jezuité významně posílili pozice katolicismu, využívali zejména mariánský kult a uctívání zemských patronů i dalších svatých, pořádali poutě, procesí, slavnosti, divadelní představení. 1. 6. 1618 stavovskými direktory vypovězeni. Po bitvě na Bílé hoře rozhodující sila rekatolizace; získali důležité pozice ve vyšším školství (aplikovali zde účinný pedagogický systém). Unijním dekretem Ferdinanda III. Habsburského spojena s klementinskou kolejí v roce 1654 někdejší utrakvistická univerzita v Praze (viz též Univerzita Karlova). Do pol. 17. stol. vznikly další koleje a rezidence v Čechách (v Jičíně, v Kutné Hoře, v Praze na Malé Straně a Na Novém Městě, v Hradci Králové, Litoměřicích, Klatovech, Chebu, Březnici a 1756 v Doupově), na Moravě v Jihlavě, Znojmě, v Uherském Hradišti (původně v Kroměříži), v Telči a v Opavě. V roce 1623 zřízena samostatná česká provincie. Jezuité významně ovlivnili tvářnost barokní kultury v českých zemích. Kromě kazatelské a školské činnosti se uplatnili jako misionáři, byla jim svěřena cenzura knih. Vyvíjeli rozsáhlou stavební činnost (Klementinum, chrám sv. Mikuláše na Malé Straně, poutní kostely na Sv. Hoře u Příbrami, ve Staré Boleslavi, v Bohosudově, v Tuřanech u Brna, v Lužích u Chrudimi). Věnovali se literární činnosti, zvláště na poli duchovní poezie (B. Bridel), homiletiky, hagiografie, školního dramatu. Významně zasáhli do nejrůznějších odvětví vědy (filozof a teolog R. de Arriaga, matematik a astronom V. Stansel, matematik a fyzik J. Stepling). Značnou pozornost věnovali historiografii. Jejich interpretace českých dějin ostře protireformační, s důrazem na slavnou minulost Čech (B. Balbín). Hromadné ničení nekatolických knih během jezuitských misií zasadilo české kultuře citelné ztráty. Mimořádné mocenské postavení, jehož dosáhli v českých zemích i jinde, vyvolávalo vůči nim averzi, a to i v katolických kruzích, jež zesílila s nástupem osvícenství. V roce 1773 řád papežem zrušen, jeho jmění v českých zemích připadlo studijnímu fondu. Zrušení řádu usnadnilo šíření osvícenských idejí a bylo doprovázeno posílením státního vlivu ve vyšším školství. V roce 1853 jezuité činnost v českých zemích obnovili (v mnohem menším rozsahu než před 1773). K jejímu dalšímu přerušení došlo 1950, k nové obnově po roce 1989.

Související hesla