Joyce James (Augustine Aloysius)

, irský spisovatel píšící anglicky. Jeho experimentální prozaické dílo otevřelo nové možnosti rozvoje literárním průnikem do lidského podvědomí a nevědomí (technika proudu vědomí), uchopením „poetické logiky“ mýtu jako síly narušující racionalitu dějin i příčinnou výstavbu románového děje a rozehráním tvůrčích možností jazyka. – Po studiích na jezuitských školách a na dublinské katolické univerzitě učil na jazykové škole v Pule (na poloostrově Istrie), později přednášel na univerzitě v Terstu (o W. Shakespearovi a Hamletovi). Publikoval sbírku lyrických básní Chamber Music (Komorní hudba), těžící z renesanční a barokní symboliky, ale zároveň exponující v jednoduchém milostném příběhu lyrického hrdiny budoucí témata zrady, žárlivosti a masochismu. V souboru povídek Dubliňané vytvořil z nahodile vybraných osudů obyvatel irské metropole univerzální podobenství lidského a společenského života, zároveň však ukázal na hlubokou krizi irského národního vědomí a na nemožnost vybudovat kontinuitu mezi tradicí a přítomností, jednotlivcem a společností, národem a světem. V autobiografickém románu Portrét umělce v jinošských letech J. vysvětluje mj. svůj experimentální přístup k jazyku i pojetí básnické vize (epifanie). Za 1. světové války žil Joyce v Curychu, kde napsal své jediné drama Vyhnanci a pracoval na svém největším románu Odysseus, spojujícím antický příběh a vylíčení jednoho dne (16. 6. 1904) v Dublinu. Děj je rozčleněn do 18 částí, z nichž každá souvisí s jednou epizodou Odysseova putování a vyznačuje se složitou symbolikou motivů, barev i specifickým stylem. Vyprávění nesměřuje k uchopení smyslu postav a jejich světa, nýbrž k osvobození jazyka. Protože se Joyceova parodie a jazyková hra nevyhýbá tématům posvátným a tabuizovaným, náboženským a sexuálním, nemohla být kniha publikována v Anglii (poprvé vyšla 1922 v Paříži) a v USA byla soudně zakázána do 1933. V další próze Finnegans Wake (Plačky za Finneganem), založené na lidové baladě, připomínají hlavní postavy (dublinský hospodský Humphrey Chimpden Earwicker, jinak též HCE, jeho žena Anna Livia Plurabella a synové Shem a Shaun) archetypy. Jsou součástmi univerzálního mýtu, který díky jazykové hře zahrnuje v kruhovém pohybu vývoj všech jazyků a kultur.

Související hesla