Kambizemě

, hnědé půdy; tvoří největší podíl půdního pokryvu ČR (asi 45 % výměry zemědělské půdy). Vyskytují se na různých substrátech, v oblastech pahorkatin i vrchovin, mají značně odlišné vlastnosti a původně byly pokryty lesními porosty. Vznikaly v procesu hnědnutí a vnitropůdního zvětrávání; z krystalové mřížky minerálů se uvolňují oxidy železa a hliníku a difuzí se rozptylují po povrchu strukturních agregátů a půdních částic. V důsledku různé hydratace a stupně prokrystalizování mají kambizemě rozličné zbarvení, jsou většinou hnědé, rezavohnědé, červené. Hlavní podskupiny: kambizemě typická, kambizemě dystrická, vytvořená na půdotvorných substrátech kyselého charakteru (Českomoravská vrchovina) a kambizemě eutrofní, vytvořená na půdotvorných substrátech bazických a ultrabazických (České středohoří). Na profilu kambizemě se rozlišuje horizont humusový (ochrikový), kambikový a půdotvorný substrát.

Související hesla