Karel August

, sasko-výmarský vévoda od 1758 a velkovévoda od 1815. Do 1775 pod regentskou vládou, v zahraniční politice stoupenec Pruska, osvícenský vládce, 1816 zavedl ústavní režim. Podporoval umění a vědu (J. W. Goethe, F. Schiller, J. G. Herder); za jeho vlády dosáhla mimořádného významu univerzita v Jeně.

Ottův slovník naučný: Karel August

Karel: K. August, vévoda sasko-výmarský (*1757 – †1828), syn vév. Arnošta Konstantina. Jelikož otec jeho již v kv. 1758 zemřel, byl Karel: k. A. pod poručnictvím nejprve svého děda (po matce) Karla brunšvicko-lüneburského, pak své matky Amalie a teprv od r. 1775 vládl samostatně. Byv přičiněním matčiným velmi pečlivě vychován a nadán jsa bohatými schopnostmi ujal se vlády s opravdovým porozuměním pro své povinnosti a staral se bedlivě o rozkvět svojí země jevě rovněž zájem o povznesení celého Německa. Nejskvělejší stránkou jeho života jest jeho účasť v tehdejším duševním hnutí německém. Karel: k. A. byl horlivým příznivcem věd a umění a učinil svůj dvůr ve Výmaře střediskem duševního života něm. Zde žil Goethe, s nímž vévoda upřímné přátelství učinil, žili tu Wieland, Herder a později i Schiller. Universita v Jeně péčí Karla Aug. dostoupila za jeho vlády vrcholu své slávy a svého významu. Při tom vévoda nezapomínal na ostatní své povinnosti. Země pod jeho rozumnou správou zkvétala a zavedeny mnohé užitečné reformy. V zevnější politice uznával Karel: k. A. hned od počátku potřebu, aby Prusko ujalo se vedení v Německu. Připojil se k spolku knížat r. 1785, účastnil se válek francouzských r. 1792–93, pak r. 1806 ve službách pruských a boje o svobodu (po bitvě u Lipska) jako ruský generál. Na kongressu Vídeňském bylo jeho území zvětšeno a on jmenován velkovévodou. R.1816 dal své zemi stavovskou ústavu, uvolnil tisku a byl vůbec smýšlení liberálního, nedbaje nevole mocností německých. V zemi své těšil se ovšem neobyčejné oblibě. R. 1775 pojal za manželku Luisu Hessen-Darmstadtskou.

Související hesla