Karlovci

, franský panovnický rod. Osobou Karla Martela získali 737 dočasně královský titul, jeho syn Pippin III. byl za souhlasu papeže 751 zvolen králem a odstranil z trůnu Merovejce, Karel I. Veliký obnovil v roce 800 císařský titul na západě. Jeho vnuci 843 verdunskou smlouvou rozdělili říši na tři části, z nichž později vznikla království ve Francii, Německu, Itálii a Burgundsku. Karlovci vymřeli v Itálii 875, v Německu 911, ve Francii 987 a v Lotrinsku 1012, jejich dědictví se ujali Kapetovci a Luidolfovci.

Ottův slovník naučný: Karlovci

Karlovici (Karolingové), dynastie francká, nazvaná tak dle Karla Velikého. Otčinou její byly kraje mezi Mosou, Mosellou, Rýnem, Roerou a Amblévou, praotcem pak Arnulf, biskup metský, jenžto byl z předních a nejmocnějších velmožů v Austrasii (†641). Syn jeho Ansegisus č. Ansegisil pojal za choť Beggu, dceru majordoma austraského Pipína z Landen. Syn Ansegisův Pipín Heristalský stal se bitvou u Testri (687) majordomem veškeré říše Francké. Nástupcem byl mu syn jeho Karel Martel (†741). Syn Karla Martela Pipín Krátký (†768) dal se (752) prohlásiti za krále franckého. Syn Pipína Krátkého Karel Veliký (†814) měl syny Karla, Pipína a Ludvíka Pobožného. První dva zemřeli dříve než otec. Pipín ostavil syna Bernarda, jemuž uděleno království Italské, ale když se vzbouřil, byl oslepen a zemřel (818). Ludvík Pobožný (†840) měl z prvého manželství syny Lothara, Pipína a Ludvíka Němce, z druhého pak syna Karla Holého. Pipín skonal dříve než otec. Bratří jeho rozdělili se po smrti otcově o říši smlouvou Verdunskou (843). Císař Lothar dostal Italii, země nad Rhônem a Saônou, mezi Rýnem a Skaldou. Ludvík Němec dostal země východní, německé, a Karel II. Holý země západní, francouzské. Lothar (†855) měl syny Ludvíka II., Lothara II. a Karla. Ludvík II., císař, dostal Italii, Karel země nad Rhônem a Lothar II. země nad Mosou (Lotrinky). Po smrti Karlově (863) Ludvík II. a Lothar II. rozdělili se o jeho državu, o země pak Lothara II. (†869) rozdělili se smlouvou Mersenskou (870) strýcové jeho Ludvík Němec a Karel Holý. Císařem Ludvíkem II. (†875) větev Lotharova vymřela. Ludvík Němec (†876) měl syny Karlomana (†880), Ludvíka Mladšího (†882) a Karla Tlustého (†888). Tento dědil po bratřích, stal se císařem a potom i králem francouzským, tak že celá skoro říše Karla Velikého byla spojena v jeho rukou. Avšak byl (887) sesazen, načež ve vládu nad Němci se uvázal Arnulf, levoboček Karlomanův. Arnulf (†890) měl levobočka Zventibolda č. Svatopluka (†900), jemuž udělil Lotrinky. Manželským pak synem Arnulfovým Ludvíkem Dítětem (†911) vyhasla větev Karloviců německých. Po Karlu Holém (†877) nastoupil ve Francii syn jeho Ludvík II. Koktavý (†879). Ten měl z prvé manželky syny Ludvíka III. (†882) a Karlomana (†884), z druhé pak syna Karla III. Pitomého (†929). Syn tohoto Ludvík IV. Zámořský č. Ultramarinus (†954) měl syny Lothara I. (†986) a Karla, jenžto se stal vévodou dolnolotrinským, tedy vasallem krále německého. Proto když syn Lothara I. Ludvík V. (987) zemřel, Francouzi Karlem povrhli a na trůn dosadili Huga Kapeta, v jehož zajetí pak Karel (994) dokonal. Synové Karlovi Ota, vévoda dolnolotrinský (†1003), a Ludvík byli poslední potomci Karla Holého, větve Karloviců francouzských. Srv. Warnkönig et Gérard, Histoire des Carolingiens. Šra.

Související hesla