Karolínské výtvarné umění

, dvorské a církevní umění doby Karla I. Velikého na konci 8. a počátku 9. stol. Programově navazovalo na tradice římského impéria; ovlivněno antickým a byzantským uměním. Návaznost na antiku patrná zejm. v architektonickém tvarosloví a v opětném zavedení figurálních motivů (zejm. drobná plastika a reliéf). V architektuře zejm. falce a paláce (Cáchy, Ingelheim), kláštery (Sankt Gallen), chrámy bazilikálního typu s pravoúhlým závěrem nebo s třemi paralelními apsidami (ojediněle i centrální stavby – kaple v Cáchách). Pod vyvýšeným chórem krypta, od 9. stol. západní průčelí chrámů s dvěma věžemi (Autun). V interiérech plošná výzdoba, ovlivněná výzdobou ravennských chrámů (nástěnné malby, mozaiky). Vrcholným projevem antikizujícího sochařství drobná plastika (slonovina, zlato), která se stala východiskem pro monumentální románské sochařství. V klášterních skriptoriích rozvoj knižní malby pod byzantským vlivem.

Související hesla