Kassel

, město ve střední části Německa; 199 000 obyvatel (1998). Průmysl chemický, strojírenský, potravinářský, elektrotechnický, optický aj. Dopravní křižovatka. Historické památky, muzeum a galerie. – Kassel založen v roce 913, město od 1189.

Ottův slovník naučný: Kassel

Kassel, hl. město pruské provincie HessenNassavské, až do r. 1866 král. sídelní a hl. m. býv. kurfirštství Hesského, na 51° 19' s. š. a 27° 9' v. d., na obou březích Fuldy, 173 m n. m. v úrodné a zdravé krajině, má 72.477 ob. (1890) větš. evang. (46.378 r. 1870) a skládá se ze Starého města, Hor. a Dol. Nového města a nové na záp. města ležící čtvrti Hohenzollernské. Horní Nové město (Oberneustadt) nejvýše položené založeno franc. emigranty r. 1688 dle plánu stavitele Rya a protkáno 4 rovnoběž. ulicemi; Horní Královskou, Frankfurtskou, Karlovou a třídou Bellevue. Dolní N. město (Unterneustadt) na pr. bř. Fuldy, nejníže položené, často zavodněné, má pěkný kamenný most, vystavěný 1788 – 1794 lantkrabím Vilémem IX., spojující Dolní se Starým městem (Altstadt), uchovávaným v dávnověké své podobě. Nejnovější čtvrt města (Hohenzollernviertel) mezi nádražím a alejí Vilémovou, s širokými a moderními ulicemi, jest nejelegantnější čtvrtí městskou. Z ulic nejdelší jest Královská třída 1600 m dl. a 19 m š., z náměstí: Bedřichovo 324 m dl., 151 m š. uprostřed s mram. sochou lantkrabí Bedřicha II., Karlovo s pomníkem lantkr. Karla, Bedřicha Viléma s umělecky cennou kašnou, Stavovské (.Ständeplatz), Královské se šestinásobnou ozvěnou, Operní s bronzovou sochou hud. sklad. Spohra, Martinské a j. Ze 7 evang. kostelů největší jest restaurovaný got. kostel sv. Martina, vedle těchto jest zde 1 řím.-kat. kostel a 1 synagoga. Ze světských budov nejpamátnější jest býv. kurfirštský palác (Residenzschloss) na Bedř. náměstí r. 1769 vystavěný, s pozdější (1821) přístavbou z červeného pískovce (Rothes Palais). Velkou okrasou města jest Museum Fridericianum rovněž na náměstí Bedřichově s cennými sbírkami antického umění výtvarného a četnými sádrovými odlitky děl antických, velkou sbírkou mincí, praehistorickými nálezy a p. Sbírky přírodovědecké umístěny v král. sbírce přírodovědecké, k níž připojeno ethnografické museum. Zemská knihovna v musejní budově Bedřichově obsahuje 170.000 svazků, přes 4000 rukopisů a četné miniatury. Důležité a četně navštěvované jest museum v oranžském zámku (Marmorbad), obsahující sochy, sousoší a reliefy mramorové. Nová obrazárna prvého řádu obsahuje asi 1000 cenných maleb, mezi nimi 20 Rembrandtových, 18 Rubensových, pak malby van Dyckovy, Halsovy, Tizianovy, Jordaensovy, Reniovy, Dürerovy a j.; v přízemí umístěno museum uměl. předmětů středověkých a novověkých, majolik a p. Nedaleko odtud akademie výtvar. umění. Před Král. branou postaveno »Bose-Museum«, obsahující sbírky obrazů, soch, starožitností uměl. i lidových původu hessenského. Stálá výstava obrazů krasoumné jednoty kasselské nalézá se na Stavovském nám. Imposantní jest budova paláce justičního, pak zámek Bellevue, »Orangerieschloss« lantkrabí Karla v nejčist. rokokovém slohu a j. Správu města vede vedle vrchního primátora purkmistr s 11člennou městskou radou, 48 úředníky a král. policií. Město má dobrý vodovod (denně 5000 m3 vody), městské plynárny a dobrou kanalisaci. Jmění obnášelo 1. dub. 1891 13 mill. marek, dluhy 10,5 mill. m. Kassel jest sídlem vrchního praesidia provincie Hessko-Nassavské, vrch. zemského soudu, zem. soudu s 31 úřed. obvody soudními, provinciální školní rady, vrch. berního úřadu, vrch. pošt. úřadů, ředitelství kassel. drah, vrch. horního úřadu, meteorol. ústavu, gener. velitelství 11. arm. sboru, velit. 22. pěší divise, 43. a 44. pěš. pluku., 22. pl. jízdy a 11. brigády pěš. dělostřelectva. Ústavů vědeckých a školských má Kassel hojnost: kr. paedag. seminář (založ. r. 1885), Kr. Bedřichovo gymnasium (zal. 1779), Kr. Vilémovo gymn. (zal. 1866), městské reálné gymn., 2 městské reálky, paedag. seminář pro vzdělání isráél. kandidátů učit., vyšší dívčí školu, kr. uměl. akademii, umělecko-průmysl. školu, rozm. školy vojenské, odbornou školu poštovní, 8 obec. škol a mn. j. odborné školy. Ze spolků důležitější jsou: Deutscher u. österr. Alpenverein, Hessischer Bezirksverein deutscher Ingenieure, historický spolek (zal. 1834), obchodní a j. Dobročinné ústavy: zem. nemocnice (Charité), dětská nem., několik sirotčinců, mateřské školky, městský chudobinec, ústav pro padlé dívky, stravovny atd. Z průmyslných závodů největší je Henschelova továrna na hospodář. stroje a lokomotivy, Breithauptova světoznámá továrna na mathem. a fysik. přístroje, továrny na železn. vagony, žel. nábytek, umělý led a chemikalie, četné přádelny; z živností a řemesel známy jsou zlatnické a stříbrnické výrobky kasselské, výroba zápalek, rukavic, konfekce dámské a pro pány, papírny, pivovary, jirchárny a cihelny. Obchodu napomáhá městská a zemská obchodní komora, 16 bankovních úřadů a směnáren, úvěrní banka zemská, různé pojišťovací fondy, městská spořitelna a j. Ústřední nádraží Prus. stát. drah na Hor. Nov. městě jest uzlem želez. linií Kassel-Hannover, Kassel-Giessen-Frankfurt, Kassel-Bebra, Kassel-Schönfelde-Schwerte, Kassel-Nordhausen-Halle a Kassel-Waldkappel. Vedle městské pouliční železnice má Kassel i tramway. Z okolí města četně navštěvovány sady »Karlsaue«, založené lantkrabím Karlem r. 1709, nejoblíbenější procházkové místo kasselské, pak Schönfeld, býv. letní sídlo zemř. kurfirštky Augusty, na záp. as 1 hod. od města jest rozkošně položený zámek s překrásnou zahradou »Wilhelmshöhe«, jednou z nejkrásnějších partií krajinných v Německu vůbec, pak zámek Wilhelmsthal od lantkrabí Viléma VIII. r. 1753 vystavěný. Dějiny. Poprvé připomíná se Kassel jako osada Chassalla r. 913 v listině krále Konráda I. Lantkrabí durynský Heřman potvrdil Kasselu na novo práva a privilegia městská. Jindřich I. »Dítě« zvolil Kassel za hl. město Hess a založil Dolní Nové město, jež mostem spojil se Starým městem, a vystavěl znovu sídelní hrad. Vnuk jeho Jindřich II. založil r. 1328 čtvrt Freiheit s chrámem sv. Martina. R. 1384 odňata městu samostatnost. R. 1527 ujalo se zde hnutí reformační. Lantkrabí Filip tak sesílil městské hradby, že Kassel přestál šťastně hrůzy 30leté války. R. 1688 dovolil lantkrabí Karel, aby emigranti francouzští založili si vlastní čtvrt (pozdější Hor. Nové m.). V sedmileté válce byl Kassel v l. 1757-1760 čtyřikráte od Francouzů obsazen, avšak r. 1762 princem Bedřichem Brunšvickým jim vyrván. Brzy potom hradby rozbořeny dokonale a Bedřich m II. položen základ k novému Kasselu. R. 1806 bylo město od Francouzů učiněno hl. městem Vestfálska, avšak již r. 1813 musila franc. posádka kapitulovati před generálem Černiševem. V letech 1830 a 1831 byl Kassel střediskem velkých vzpour, jež se opakovaly až do r. 1851. Konečně 16. čna 1866 byl Kassel obsazen pruským vojskem, jež vedl generál Beyer, a učiněn hl. městem nově utvořené pruské provincie Hessko-Nassavské. – Srv. Brunner, Kassel im Siebenjähr. Krieg (K., 1884); Werner, Führer durch Kassel u. das hessische Bergland (t., 1889); Piderit, Geschichte der Haupt-u. Residenzstadt Kassel (2. vyd. t., 1882). Kasselský vládní obvod provincie Hessko-Nassavské zabírá větší čásť bývalého kurfirštství Hesského v rozloze 10.078 km2 s 820.988 (1890) větš. evang. obyv., obsahuje 64 měst, 1329 vsí a 279 dvorů a samot. Z řek nejdůležitější jsou: Kinzig, Werra, Fulda, Haun, Schwalm, Eder Lahn. Půda jest úrodná, hl. rodí se obilí, kukuřice, konopí, len, řepa, čekanka, tabák, víno a ovoce. EMa.

Související hesla