Kazachstán

, Republika Kazachstán, kazašsky Kazakstan respublikasy – stát ve střední Asii; 2 724 900 km2, 16,3 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 6 obyv./km2, hlavní město Astana (319 000 obyvatel, 1999); úřední jazyk kazaština; měnová jednotka 1 tenge = 100 tiyn. Administrativní členění: 14 oblastí a 2 města. – Největší část povrchu zaujímají nížiny a plošiny (na západě Kaspická nížina, ve střední části Turanská nížina), směrem k východu přechod do pahorkatin a vrchovin. Na jihovýchodě a východě zasahují výběžky velehorských pásem Ťan-Šanu (až 4 973 m n. m.) a Altaje (4 464 m n. m.). Vyhraněné kontinentální podnebí s velkými sezónními rozdíly teplot a nedostatkem srážek. Průměrné teploty v lednu v nížině – 4 °C, na severu až – 19 °C, v červenci 19 – 26 °C. Málo stálých vodních toků, kromě Irtyše na severovýchodě končí v pouštích nebo bezodtokých jezerech: Ural v Kaspickém moři, Syrdar’ja a Amudarja v Aralském jezeře. Na severu převažují travnaté stepi, k jihu přechod do polopouští a pouští, místy se slanými močály. – Obyvatelstvo tvoří Kazaši (44 %), Rusové (36 %), Němci (3,6 %), Ukrajinci (5 %). Náboženství muslimské (zejm. sunnité), menšiny křesťanské. Přirozený přírůstek obyvatel 0,5 % ročně (1997), střední délka života mužů 63 let, žen 73 let. Urbanizace 55 % (1996). – Málo rozvinutý průmyslovězemědělský stát. Hrubý domácí produkt 1 350 USD/obyv. (1997). Podíl ekonomicky aktivních obyvatel 49 %, z nich 22 % pracuje v zemědělství, 22 % v průmyslu. Zemědělská půda pokrývá 82 %, orná 13 % plochy; lesy jen 4 %. Pěstuje se zejm. pšenice, bavlna, brambory, cukrová řepa. Chov ovcí (13 mil. kusů) a skotu. – Významná těžba rud železných a neželezných kovů (měď, zinek, olovo, chrom, mangan) a uhlí (83,3 mil. t, 1996), dále těžba ropy (17,9 mil. t), zemního plynu (5,5 mld. m3) a fosfátů. Významný průmysl hutnický, potravinářský (zpracování zemědělských surovin), strojírenský (zařízení pro těžbu, zemědělské stroje, zbrojní). – V 6. stol. vznikl turkický kaganát, od 10. stol. Kazachstán součástí říše Karachánovců. V letech 1219 – 21 dobyl kazašské území Čingischán, stepní oblasti rozděleny mezi Zlatou hordu a Čagatajův ulus. Postupná islamizace. Od konce 14. stol. vznikaly místní státy, v 16. stol. se sjednotily kazašské kmeny, v 17. – 18. stol. Kazachstán rozdělen na Malou, Střední a Velkou hordu. Ve 30. – 50. letech 19. stol. Rusko postupně připojovalo stepní oblasti, od roku 1868 celý Kazachstán pod ruskou správou. V roce 1916 protiruské povstání, sovětská moc prosazena 1919, 1920 vytvořena Kyrgyzská a 1925 Kazašská autonomní sovětská republika, 1936 vznik Kazašské SSR. Od 1991 Kazachstán samostatný stát. – Kazachstán je republika v čele s prezidentem. Nejvyšším zákonodárným orgánem je dvoukomorová Nejvyšší rada (Kenges), která se skládá z dolní komory (Madžlisu, 77 členů) a Senátu. Poslední volby do Madžlisu se konaly v říjnu 1999 a do Senátu v září 1999. Prezident Nursultan Nazarbajev (* 6. 7. 1940).

Tabulka: Kazachstan- Predstavitele
PREZIDENT
od 1990 Nursultan A. Nazarbajev
PŘEDSEDOVÉ VLÁDY
1991 – 1994 Sergej Těreščenko
1994 – 1997 Akežan Kažegeldin
1997 – 1999 Nurlan Utebuly Balgimbajev
od 1999 Kasymžomart Kemelevič Tokajev
 
Související hesla