Kerčský průliv

, mořská úžina spojující Černé a Azovské moře, mezi Kerčským poloostrovem na západě a Tamanským poloostrovem na východě. Délka 45 km, šířka 3 – 20 km, hloubka v plavební dráze 7 m, jinak do 5 m, průměrná slanost 14 ‰, max. teplota vody v létě 24 °C. Významný pro námořní dopravu.

Ottův slovník naučný: Kerčský průliv

Kerčský průliv, ruský Kerčenskij proliv, též Kerč-jenikalský průliv, dříve průliv Kaffský nebo Feodosijský, ve starověku Bosporos Kimmerský, spojuje Černé moře s Azovským, jest 42 km dlouhý a 3 – 16 km šir., avšak plavební cesta jím valně súžena podvodními skalisky u příkrých mysů a nánosy u obou velkých výběžků, Tuzlynského a Čušky, které vybíhají do průlivu na východ. jeho břehu. Při vjezdu z moře Černého leží na z. mys Takyl čili Takyl-Kabolari a na v. Panagija; na onom býval dříve maják přeložený nyní západněji. V dalším průběhu Kerčský průlivkého perčský průlivu nalézáme ještě majáky: Čurubašský, Kamyš-burunský, Pavlovský a Jenikalský. V letech 70tých byl průliv prohlouben, nicméně i nyní jest nesnadno přístupen lodím s hlubším ponorem, maje hloubky u Jenikale 3 1/2 – 4 m, u mysu Ak-Burunu 5 až 7 m, u mysu Kamyš-Burunu 7 – 7 1/2 m, kdežto u mysu Čongeleku dosahuje hloubka ve středu 13 m, jsouc největší u mysu Panagije, t. skorem 20 m. Na mělčině u Jenikale proryt jest v délce 6 km kanál obyčejně 5 1/2 m hluboký.

Související hesla