Kladka

, kotouč s drážkou na obvodu, kterou prochází např. lano nebo řetěz, jenž při průchodu kladkou mění směr. Rozlišují se kladky vodicí, které jsou na hřídeli uloženy volně, a kladky hnací, pevné, pomocí nichž se na lano nebo řetěz přenáší síla. Kladky slouží k přenosu energie a pohybu, používají se buď jednotlivě nebo v soustavách. Viz též kladkostroj.

Ottův slovník naučný: Kladka

Kladka jest kotouč dřevěný nebo kovový, který se kolem svého středu volně otáčeti může na ose na rozdíl od kola na hřídeli upevněného. Kladka jest buď na svém obvodu hladká a sluje pak kladka opěrná nebo třecí, nebo má rýhu pro lano nebo řetěz a tvoří pak jako element strojnický podstatnou součástku všech kladkostrojů. V tomto případě jest kladka jednoduchý stroj fysikální, shodující se co do účinku síly na břemeno s jednoduchou pakou – Kladky opěrné, třecí či antifrikční hotoví se z tvrdého materiálu a slouží obyčejně k tomu, abychom nepohodlné tření smykavé přeměnili ve tření valivé, které jsouc daleko menší nemá jednak za následek takového opotřebení stykových ploch, jednak dopoušti i pohyb tehdy, kdy pří smykavém tření by nenastal. Osy kladek třecích bývají buď uloženy nehybně a přejímají veškerý tlak tělesa se valícího (u posuvných dveří a j.), nebo bývají osy při předmětech otáčivých uspořádány v pohyblivém věnci a tlak přenáší se obvodem kladky z jedné plochy stykové na druhou, jako jest tomu u pobřežních jeřábů, u otáčidel na lokomotivy a p. Při konstrukcích železných u mostů, střech atd. staví se konce jejich na zvláštní ložiska kladková podobně zařízená za účelem snadného pohybu při roztahování se konstrukcí teplem a p. Na místě kladek třecích užívá se nyní s velikou výhodou jednoduše koulí a kuliček z tvrdého materiálu, které dobře se osvědčuji napomáhajíce valně snadnému chodu strojů hospodářských, bicyklů a j. - Ku zdvihání břemen užívá se kladek s drážkami a rozeznáváme kladky lanové s hladkou polokulatou ryhou a kladky řetězové s ryhami hladkými nebo ozubenými, aby řetěz klouzati nemohl, ve kterémž případě musí řetěz míti články přesně stejné a sluje kalibrovaný. Pro zvláštní řetězy, jako Gallův a p., obdrží i kladky tvar případný, od uvedených odchylný. – Kladky pohybují se na čepu upevněném ve dvou stranicích, které mimo obvod kladky se spojují a nesou hák ku zavěšení, po případě rozšiřují se v rám, který zamezuje spadávání lana. – Rozeznávají se kladky nehybné s osou pevnou a kladky hybné s osou pohyblivou. Kladka nehybná zavěšuje se hákem ke tramu a síla a břemeno působí po koncích provazu nebo řetězu přes kladku vedeného. Theoreticky převádí se případ ten na jednoduchou páku rovnoramennou, neboť sa = sb a tudíž i síla S = břemenu Q. – Obrátí-li se věc a když na hák kladky zavěsíme břemeno, jeden konec lana upevníme a síle dáme působiti na konci druhém, máme kladku hybnou. Jsou-li konce lana nerovnoběžny, udá se poměr břemene a síly rozkladem. Naneseme-li v jistém měřítku délku cd = Qkg, vedeme dc // bc, tu z trojúhelníku sil cde udá se přímo velikost síly ce = Skg (měřeno týmž měřítkem). Porovnáme-li však podobné trojúhelníky cde a abs, plyne: cd : ce = Q : S = ab : as, t. j. břemeno jest v tom poměru k síle jako velikost tetivy oblouku kladky lanem opásaného ku poloměru kladky. Jsou-li provazy rovnoběžny, plyne pak jednoduše známá věc, že S = Q/2. Možno tedy kladkou hybnou měniti poměr břemene k síle, kladkou nehybnou pak uvádíme sílu v pohodlný směr. Obyčejně užije se kladky hybné ve spojení s nehybnou, bychom docílili obojí výhody, a umístí se tak, aby lana byla rovnoběžna. Ve skutečnosti ovšem třeba vždy užiti síly větší ku přemožení břemene, než jak se theoretický udá; příčinou toho je tření kladky na ose, tření provazu ve žlábku, nepoddajnost lana, která je tím větší, čím menší průměr kladky. Proto nemá průměr kladky býti pod jisté minimum závislé od tlouštky lana nebo řetězu. Bývá to 8 δ u lan, 20 δ u řetězů, kde δ značí tlouštku lana, po případě tlouštku železa článku řetězového. Užitečný effekt, t. j. poměr síly theoretické a skutečné, možno bráti vždy asi 80 – 90 % při těchto jednoduchých uspořádáních. – Avšak hybné kladky možno užiti též obráceně, když po ruce dostatečná síla a kdy třeba menší břemena na veliké výšky zdvihati. Dáme-li síle té působiti v ose kladky, překonává na laně břemeno ovšem jen poloviční. Že však práce silou i břemenem vykonané vždy musí býti stejny, kona toto poloviční břemeno dvojnásobnou dráhu síly. Při hydraulických zdvihadlech, jeřábech využije se tohoto obráceného uspořádáni s prospěchem. Rka.

Související hesla