Kladsko

, polsky Kłodzko – město v jihozápadním Polsku poblíž hranic s Českem; 30 700 obyvatel (1997). Leží na soutoku Stěnavy a Kladské Nisy. Od 11. stol. bylo Kladsko většinou součástí českého státu až do roku 1742, kdy jej po válce s Marií Terezií získalo Prusko. Součástí pruského a později německého státu bylo do roku 1945. Ve městě se zachovaly zbytky hradeb ze 14. stol., novorenesanční radnice s věží z doby kolem roku 1700. Gotický hlavní chrám ze 14. stol. byl přebudován barokně a je místem posledního odpočinku pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Barokní pevnost s kasematy z 18. stol. vybudovaná na místě středověkého královského hradu. Průmysl textilní, papírenský a potravinářský. Turistické středisko.

Ottův slovník naučný: Kladsko

Kladsko: Kladsko, krajské město ve vládním okresu vratislavském a pevnost II. třídy při řece Nise kladské, 294 m n. m. Staré město rozprostírá se terassovitě na levém břehu Nisy na úpatí skalnatého vrchu (370 m) opevněného starou pevností s pozorovací věží řeč. Donjon, s níž jest překrásný rozhled téměř po celém hrabství. Hradby, které kdys objímaly staré město, jsou zbořeny, a na místě jich vzniká nová čtvrť městská s ulicemi širokými a pěknými sady. Na pr. břehu řeky zvedá se novější pevnost (Schäferberg), založená od Bedřicha II. v l. 1745 – 50, kteráž je spojena s tvrzí starou. Ze tří kostelů městských nejzajímavější jest starý kostel farní s hrobkami arcibiskupa praž. Arnošta z Pardubic a synův i vnuků krále Jiřího z Poděbrad; z ostatních budov vyniká radnice s vysokou věží obnovená po požáru z r. 1886. Kladsko jest sídlem kraj. úřadu a hlav. berního úřadu, má synagogu, gymnasium (prve kollej jesuitskou) s konviktem, 2 vyšší dívčí školy, katolický špitál měšťanský, nemocnici, pracovnu, divadlo. Živý průmysl (lihovary, pivovary, strojovna, slevárna, továrny na doutníky, zboží dřevěné, cihelna). Obyv. (i s vojskem) má 13.501 (1890), mezi nimiž bylo 2357 evang. a 221 židů (r. 1895; 14.151 ob.). Koll.

Související hesla