Klasifikace


1. třídění, řazení do skupin podle jistých hledisek či znaků, posuzování hodnoty, způsobilosti, schopnosti;
2. metodologie vědy jeden ze základních požadavků vědeckého popisu a srovnávání: vyžaduje rozčlenění objektu do tříd tak, aby se jednotlivé kategorie nepřekrývaly, byly navzájem výlučné a vycházely z jednotného kritéria (nemá-li jít o náročnější analýzu multidimenzionální);
3. pedagogika označování vědomostí či prospěchu žáka známkami. tj. klasifikačním stupněm.

Ottův slovník naučný: Klasifikace

Klassifikace (třídění) jako úkon logický zakládá se na dělení (divisi) pojmů. Je-li pojem dle nějakého dělidla jednou rozdělen, možno členy takto vzniklé dále dle jiných dělidel rozdělovati, čímž přijdeme k poddělení čili codivisi, která se nám promění v klassifikaci, jakmile toho dovedeme, že pojem hlavní nerozpadá se ve členy nezprostředkovaně vedle sebe stojící, nýbrž že dělidla nová přibírajíce tato kombinujeme a tak postupně věcnějšího a souvisle učleněného určení daného pojmu docházíme. Účelem klassifikace jest získati přehled v daném oboru vědním, aby jednotliviny v něm se vyskytující na svá příslušná místa byly odkázány a vytknut byl zároveň jejich vztah. Jde-li při indukci postup od jednotlivin k druhům, řádům, třídám, čeledím, jdeme při klassifikaci postupem opačným od pojmu té které vědy nejvšeobecnějšího, kterýž pojem má býti rozdělen a sice soustavně. K tomu potřebí jest dělidla. Toto budiž přirozené, totiž povaze věci vyhovující, obsahujž znak podstatný. Nevyhoví-li se této podmínce, jest každé roztřídění umělé (na př. soustava Linnéova pro zavedený znak počtu tyčinek). Klassifikace má místo ve vědách popisných. red. Klassifikace koní (voj.) jest úřadní výkon na zjištění, kolik je v celé říši koní (soumarů, jako mezků, po případě oslů) způsobilých ke službám vojenským jízdním, tahounským a soumarovým pro mobilisaci částečnou nebo všeobecnou ve případě války. K účelu tomu složeny kommisse smíšené z důstojníků jezdeckých, dělostřeleckých nebo vozatajských, činných nebo již pensionovaných, a úředníků jak zeměpanských tak samosprávných pod předsednictvím okresního hejtmana nebo jeho zástupce anebo měšťanosty či představeného té které obce, k níž přibíráni dle volby občanů co důvěrníci jejich dva obecní radové, majitelé koní. Důstojník koně přehlížející má míti na odbornickou poradu zvěrolékaře nebo hojícího kováře a pro písemné práce poddůstojníka, a každá obec rovněž dodává písaře. Klassifikace koní koná se každý třetí rok, výjimkou i před uplynutím této lhůty, mezi 1. ún. a 15. čnem dle poměrů podnebních a národohospodářských. Kommisse objíždějí okresy a obce a majitelé koní, soumarů a pod. tyto předvádějí. Důstojník zvířata posuzuje bez ohledu na jejich stáří dle jejich způsobilosti pod sedlo, pak velmi shovívavě i s menšími chybami pro tah nebo nosení břemen a o tom sepisuje zápisník, jenž pak slouží nejvyšší správě vojenské hlavně před válkou za zaklad pro odvod koní, pro kterýžto výkon jest pomůckou obdobnou jako soupis (konskripce) mladíků pro odvod branců. Koně však sčítáni a statistické o nich výkazy sepsány každý rok v lednu jednak co podklad pro klassifikaci koní, jednak pro zachovávání patrnosti i v letech, kde klassifikace koní se nekoná. Rozvrh na provádění takové klassifikace sestavován po dohodě politické správy zemské s vojenským velitelstvím zemským a pak oznamován okresním hejtmanstvím a obcím. Ve východní polovici našeho mocnářství třeba klásti místo okresů a hejtmanství stolice (župy, komitáty) a jejich politickou správu. Klassifikace koní je závod novější, zařízený po všeobecné povinnosti branné, u nás tedy teprve v posledních 60tých letech našeho věku. FM.

Související hesla