Klášterec nad Ohří

, město v severozápadních Čechách v okrese Chomutov; 16 200 obyvatel (1999). Tradiční výroba porcelánu (od 1794), průmysl strojírenský, dřevozpracující. – Ve 12.–13. stol. benediktinský klášter, od 16. stol. poddanské město. Renesanční zámek (1590) novogoticky upraven v roce 1856 s anglickým parkem. Muzeum porcelánu.

Ottův slovník naučný: Klášterec nad Ohří

Klášterec: (Klösterle), starožitné město v Čechách na lev. bř. Ohře, v hejt. a okr. kadaňském, má 226 d., 32 ob. č., 2048 n. (1890), far. kostel N. Trojice (pův. ze XIV. st.), špitál s kaplí Loretánskou, 4tř. šk. pro chl. a dív., soukromou šk. tovární hr. Thuna, pš., telegr., stan. Bušt. dr. (Praha-Cheb), lékárnu, četn. st., měst. spořitelnu, 2 válc. mlýny a výr. trhy. Fid. panství Klášterec s Pětipsy (4398,82 ha) se zámkem, parostr. pivovarem, velikou továrnou na zboží porcul. (přes 500 děl.) náleží Osv. hr. Thunovi-Hohenšteinovi. V okolí naleziště drahých kamenů. Znak: v modrém štítě hradba stříbrná ze štukoví s branou otevřen. a čtverhrannou stříbrnou věží; s každé strany věže vynikají z hradby tři zlaté klasy pšeničné. Město pojmenováno po klášterci, jejž v těch místech míval benediktinský klášter postoloprtský, jenž zde i proboštství založil. R. 1277 potáhl Přemysl Otakar II. Klášterec ke komoře královské a mniši vrátili se do kláštera hlavního. V XV., XVI. a poč. XVII. st. drželi Klášterec Fictumové z Egerberku a r. 1590 vystavěli zde zámek, do něhož se přesídlili. Kryštof F. súčastnil se na poč. války 30leté odboje stavů českých, začež mu panství Klášterec zabráno a prodáno (1623) Kryšt. Šimonovi z Thunů, jehož potomci zde dosud panují. Za Michala Osv. T. rozmnoženy městu svobody, r. 1670 dal vystavěti kostel farní. R. 1784 čásť města se zámkem lehla popelem. Osv. hr. T. († 1703) učinil Klášterec fideikommissem.

Související hesla