Kláštery taoistické

, centra taoistického náboženského života, působící od vzniku religiózního taoismu v době dynastie Chan (2. stol.). Zakládány v horách (viz též posvátné hory taoismu) i ve městech v rozsahu od jednotlivých svatostánků až po klášterní komplexy, které se obvykle skládají ze čtyř částí (chrámů, hospodářských budov, ubikací a parku). Největší rozmach klášterního života za dynastie Tchang (7. – 10. stol.), kdy v zemi činných 1 687 klášterů taoistických. Mezi nejvýznamnější patří Lou-kuan v pohoří Čung-nan-šan (podle pověsti zde Lao-c’ sepsal své dílo Tao-te-ťing), Čching-jang-kung v Čcheng-tu (podle pověsti rovněž spojen s pobytem Lao-c’), Šang-čching-kung v provincii Ťiang-su (sídlo nebeských mistrů – čínsky tchien-š' – z rodu Čang Linga), Jung-le-kung v provincii Šan-si (významná kulturní památka s množstvím nástěnných maleb z doby dynastie Jüan v 13. – 14. stol.), Čchung-jang-kung v provincii Šen-si (ostatky zakladatele Školy dokonání pravdy – čínsky Čchüan-čen-tao – Wang Čchung-janga), Paj-jün-kuan v Pekingu (založen 739, dnes sídlo Čínské taoistické asociace).

Související hesla