Klávesnice

1. hudba klaviatura – soustava kláves u některých hudebních nástrojů (klavír, varhany);
2. výpočetní technika soustava kláves určená k zadávání znakových sad do počítače a k pohybu kurzoru. Současným standardem pro osobní počítače je rozšířená klávesnice AT, která obsahuje 101/102 znaků.

Ottův slovník naučný: Klávesnice

Klávesnice, klaviatura (ital. tastatura), nazývá se veškerost soustavně spořádaných klávesů, tedy celá mechanika, kterouž tvoří se tón na hud. nástrojích, zvaných dle toho klavírovými nebo klávesovými. Viditelnou čásť klávesnice činí přední ramena klávesů, na něž působí se rukama (manuály), u varhan mimo to nalézá se klávesnice pro nohy (pedál). klávesnice nyní běžná rozděluje klávesy na zpodní a svrchní; na manuálech vykládají se viditelné části těchto černým dřevem (ebenovým), oněch bílou kostí (při klávesnicích staršího původu naopak). Zpodní klávesy představují diatonickou stupnici C-dur, v níž roztříděny jsou svrchní, odpovídající chromatickým půltonům, ve skupinách po dvou (cis [des] a dis [es] ) a po třech (fis [ges], gis [as], ais [b] ). Stejnoměrného roztřídění klávesů svrchních mezi zpodní přidržuje se klávesnice nová a Jankóova. Při varhanách stavěných od XVI. do pol. XVIII. stol. vyskytuje se zvláštní zařízení klávesnice jak pedálové tak manuálové pro nejnižší oktávu, v níž nebyly zastoupeny tóny cis, dis, fis a gis (t. zv. krátká oktáva). Na varhanách staršího původu totiž bylo f tónem nejnižším a chromatické půltóny chyběly až na b; aby doplněna byla klávesnice bez značného rozšíření diatonickými tóny celé nejnižší oktávy, vkládalo se c před f, d a e do svrchních klávesů, tedy na místa, kde pravidelně by byly umístěny tóny e, fis a gis, čímž klaviatura v nejzpodnější partii takto byla modifikována: Zvláštnost tato udržela se po dlouhou dobu jednak vzhledem k varhaníkům na ni uvyklým, jednak proto, že uspořen byl jí nemalý náklad na čtyři nejdelší píšťaly. Na novějších varhanách bylo od ní upuštěno.

Související hesla