Klejt

, též masikot – krystalický oxid olovnatý; žlutočervená hmota vzniklá rozžhavením a ochlazením oxidu olovnatého. Používá se ve sklářství, dříve např. při smaltování. Viz též smalt.

Ottův slovník naučný: Klejt

Klejt (lithargyrum), kysličník olovnatý PbO, je vedlejším výrobkem při dobývání stříbra z olova stříbronosného odháněním, při kterém se na roztopené olovo žene proud vzduchu, olovo se okysličí a roztopený kysličník odtéká, stydnutím tuhne na kusy žluté až oranžově hnědé slohu šupinkovitě krystalického, časem se rozpadá v jednotlivé šupinky. Obyčejně obsahuje příměsky kysličníka měďnatého a železitého. Čistý (massicot) dobývá se spalováním čistého olova. Stýká-li se klejt dlouho se vzduchem, pohlcuje kysličník uhličitý a vodu, obsahuje pak něco zásaditého uhličitanu olovnatého a takový při rozpouštění v kyselinách šumí. Ve vodě je klejt nerozpustný, v kyselině octové nebo dusičné se rozpouští, je-li čistý, beze zbytku na tekutinu bezbarvou, nečistý zanechává zbytek. Klejt obsahující kysličník mědnatý dává roztok namodralý. Klejtu užívá se k dobývání sloučenin olovnatých: octanu, běloby olověné, minia aj., pak k polévání hliněného nádobí, výrobě skla olovnatého, mýdla olovnatého (diachylon) a j. .

Související hesla