Knihovna


1. obecně sbírka knih;
2. informační zařízení určené ke shromažďování, třídění, zpřístupňování a uchovávání knih a jiných hmotných nosičů informací. – Za nejstarší knihovny jsou pokládány starověké archívy a sbírky písemností v Mezopotámii, Egyptě, Číně, Indii, Řecku a v Římě. Největší knihovnou starověku byla Alexandrijská knihovna založená faraonem Ptolemaiem I. Sótérem (367 nebo 366 – 283 př. n. l.). Knihovny existovaly při státních úřadech, institucích, chrámech (sbírky kodexů) ap. ve všech společnostech, které používaly písmo. V Evropě se ve středověku zakládaly knihovny v bohatých benediktinských klášterech, kde se mj. i opisovaly antické rukopisy (Monte Cassino, Bobbio, Fulda, Reichenau, York). Největší evropské knihovny shromáždili papežové (Vatikánská knihovna) a francouzští králové (dnes Národní knihovna v Paříži). – V českých zemích byly první knihy (rukopisy) shromažďovány v 9. stol. k liturgickým účelům ve velkomoravské říši, od 10. stol. i v Čechách při pražském arcibiskupství. Z 11. stol. pochází soubor iluminovaných rukopisů pro Vratislava II. Do 12. stol. spadá vznik knihovny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Kodexy (nejen s církevní, ale např. i s astronomickou tematikou) obsahovaly knihovny Přemysla II. Otakara a Václava II., běratelem vzácných knih byl i Karel IV. Mezníkem ve vývoji knihoven v českých zemích bylo založení pražské univerzity v roce 1348, kde při kolejích a u jednotlivých mistrů vznikla řada unikátních knihoven. Současně začala řemeslná výroba knih mimo církevní prostředí, ve městech. Po vynálezu a rozšíření knihtisku (přelom 15. – 16. stol.) se zvyšoval počet soukromých knihoven, např. měšťanských. V roce 1774 byly po zrušení jezuitského řádu vytvořeny první velké veřejné knihovny v Praze (Klementinum) a v Olomouci. 1781 byla nařízena povinnost odevzdávat pražské univerzitě a veřejné knihovně povinný výtisk. Od konce 18. stol. vznikaly veřejné čítárny, v 1. pol. 19. stol. byly zakládány veřejné městské vlastenecké knihovny místními čtenářskými spolky (první 1819 ve Spáleném Poříčí). Od 19. stol. byly nejvýznamnější knihovny dotovány státem. V současnosti slouží uživatelům v České republice rozsáhlá síť knihoven veřejných, vědeckých, vysokoškolských, odborných a speciálních.
3. výpočetní technika a) skupina účelově zaměřených funkcí a programů, které lze používat jako stavební prvky při vytváření dalších programů; b) uspořádaná sada prvků, určených přímo pro uživatele, např. knihovna grafických symbolů pro DTP.

Související hesla