Kolonialismus

, systém politického ovládání a ekonomického využívání málo rozvinutých zemí; též politika mocností směřující k vytvoření takového systému. Na jedné straně kolonialismus vedl k obohacení koloniálních mocností a obchodních společností, urychlil (a někdy přímo umožnil) jejich průmyslový vývoj i vytvoření globálního trhu, na druhé straně způsobil ekonomický, hospodářský i kulturní úpadek porobených kolonií a prohluboval rozdíl mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi. Přínosem pro některé kolonie byl pozvolný růst nových hospodářských odvětví, pronikání techniky, moderního vzdělání a kultury. Koloniální výboje evropských států (často jim předcházely zeměpisné objevy) zahájeny v celosvětovém měřítku v 15. stol. Portugalskem a Španělskem (ovládnutí evropského obchodu s Afrikou a Asií, dobytí Jižní a Střední Ameriky); velká potřeba pracovních sil v amerických koloniích vedla k rozvoji obchodu s africkými otroky. Od 16. stol. usilovaly o kolonie další evropské státy, koncem 16. stol. získalo převahu v expanzi do východní a jihovýchodní Asie Nizozemsko. Současně vzrostla koloniální expanze Anglie, která 1588 zlomila španělskou převahu na moři a v pol. 17. stol. zatlačila z koloniálních pozic Nizozemsko. Od 17. stol. soupeření Anglie a Francie, které se v 18. a 19. stol. staly největšími koloniálními mocnostmi. Koloniální charakter mělo ruské pronikání na Sibiř a do Střední Asie. V 2. pol. 19. stol. koloniálními mocnostmi i Německo, Belgie a Japonsko. Největší rozšíření kolonialismu spojené s bojem o velmocenské pozice byl na počátku 20. stol., kdy v koloniích přes 70 % obyvatel světa. Po 1. světové válce a zejm. po 2. světové válce rozpad kolonialismu (národně osvobozenecké hnutí, ale i pokojné předávání samosprávy). V současnosti v koloniích asi 0,2 % obyvatelstva.

Tabulka: Kolonialismus- Evr. Mocnosti
  Počet obyvatel (mil.) Počet obyvatel v koloniích Rozloha kolonií (mil.)
Velká Británie 40,8 390,0 27,0
Francie 39,6 50,8 11,0
Německo 63,0 15.0 2,5
 
Související hesla