Kolonie

1. biologie soubor společně žijících organismů, obvykle téhož druhu, např. bakterií, společenství hmyzu (včely, vosy, mravenci ap.), ptáků aj.; výhodný způsob života z důvodů potravních, rozmnožovacích a obranných; 2. geografie nesamostatné (závislé) území spravované suverénním státem; kolonie nejsou subjektem mezinárodního práva. Novodobé kolonie vznikaly zejm. od konce 15. stol. s ovládnutím zámořských teritorií evropskými mocnostmi (zejm. Španělskem, Portugalskem, Holandskem, Velkou Británií a Francií); pod koloniální správu se postupně dostala většina území ležících mimo Evropu. Od konce 18. stol. dochází k procesu osamostatňování kolonií, v současnosti jen zbytky koloniálního systému, většinou na odlehlých ostrovech a souostrovích; 3. právo nesamosprávné území, které není subjektem mezinárodního práva a je závislé na jiném státě. Ve starověku a středověku osady za hranicemi domovského území nebo města (metropole; viz též kolonizace), v novověku zejm. území dobývaná, obsazovaná a vykořisťovaná evropskými (Velká Británie, Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Německo, Belgie, Holandsko, Rusko), ale i americkými (USA) a asijskými (Japonsko) státy. Právní statut i způsob hospodaření v koloniích se lišil podle charakteru jednotlivých koloniálních mocností i v rámci jedné koloniální říše (ve Velké Británii např. korunní kolonie, vlastnické kolonie, samosprávná území). Viz též kolonialismus; 4. sociologie a) jinonárodní osídlení, etnická nebo náboženská skupina na území jiného národa; menšina (česká kolonie ve Vídni); b) přeneseně skupina lidí něčím odlišná od prostředí, v němž žije (kolonie umělců); c) skupina menších obytných budov tvořící celek a obývaná sociálně stejnorodým obyvatelstvem (dělnická kolonie).

Související hesla