Komunikace

, spojení, přenos;
1. doprava, stavebnictví dopravní spojení; zařízení určená pro pohyb dopravních prostředků, chodců či zvířat nebo pro přepravu materiálů (včetně hromadných substrátů), energie ap. Rozlišují se pozemní, drážní, letecké, potrubní, vodní cesty a telekomunikace;
2. etologie viz dorozumívání;
3. informatika přenos či výměna informací mezi dvěma či více jedinci. Každá komunikace obsahuje vysílatele informace (vysílatel zprávy) a příjemce informace, pramen, zdroj informace (může a nemusí být totožný s vysílajícím), sdělení a materiální nosič nebo kanál pro přenos sdělení. Problematikou komunikace se zabývá teorie informací;
4. jazykověda viz jazyková komunikace;
5. psychologie sdělování, dorozumívání; předpoklad a nejdůležitější forma sociálního styku, spočívající ve vysílání a přijímání signálů či poselství. Komunikace může být bezprostřední, mezi jednotlivci nebo ve skupině, nebo zprostředkovaná, např. sdělovacími prostředky. Signály mají povahu slovní (mluvená nebo psaná řeč) nebo neslovní (gesta, mimika, pantomimika). Složky komunikace: sdělení (komuniké), vysílající osoba (komunikátor) a příjemce (komunikant). Sdělení se předává komunikačním kanálem (např. zrakovým, sluchovým). Proces komunikace je modifikován na základě zpětné vazby;
6. sociologie viz komunikace masová, komunikace sociální.

Související hesla