Koncese


1. právo a) povolení k určité činnosti nebo k provozování určitého zařízení. Významné je zejm. u tzv. koncesovaných živností. Dokladem o povolení provozování koncesované živnosti je koncesní listina, ve které může živnostenský úřad stanovit zvláštní podmínky (např. vymezení územního obvodu, poskytnutí koncese jen na určitou dobu); b) povolení vydávat periodikum. Koncesionální, resp. licenční povolovací systém se vykrystalizoval v průběhu 2. pol. 17. a v 18. stol. z udělování panovnických privilegií na vydávání periodického tisku. Udělení koncese záviselo na zaplacení kauce;
2. potvrzení o evidenci rozhlasového nebo televizního přijímače, které vydává pošta a na jehož základě vybírá stanovené poplatky.

Ottův slovník naučný: Koncese

Koncesse (z lat.), úřední povolení, udělení práva k jistým podnikům nebo výkonům, zejména v oboru živností, obchodu a dopravy. Z příčin veřejných nebo i jen hospodářských vyhrazuje si správa státní, že samostatné provozování určitých podniků nesmí se díti bez předchozího povolení úřadu, který pak zkoumá netoliko osobní způsobilost uchazečovu, nýbrž často i věcnou a místní potřebu, užitečnost nebo přípustnost podniku. Ve vývoji živnost. politiky nabylo toto vsahování státu v úpravu samostatného podnikání živn. zvlášť velkého významu od XVIII. stol., kdy osvícený absolutism jal se dosavadní znešvařenou samosprávu živn. záležitostí živnostenskými cechy samými (t. zv. soustavu cechovní) odstraňovati a nahrazovati ji rozhodováním úřadů správních, ponechávaje jen málo živn. oborů volnému počinu jednotlivců (soustava koncessní, v zemích českých od Karla VI.). Doba novější odstranila po větším díle tuto soustavu, prohlásivši skoro ve všech zákonodárstvích pravidlem živnosti za volné, pokud z ohledů policejních, místních, finančních nebo hospodářských není výslovně stanoveno obmezení (soustava živnost. svobody). Zejména je koncessování odůvodněno, kde podnik má ráz monopolistický, kde předpokládá obmezení práv a zájmů soukromých i veřejných, kde řádné zařízení a provozování jeho jest úzce sloučeno s prospěchy celku státního a pod. (železnice, pojišťovny, spořitelny). Dle rak. živn. řádu (novella z r. 1883 a minist. nařízení, na jejím základě později vydaná) podléhají úřední koncessi a nesmějí býti před udělením koncesse provozovány zejména tyto živnosti: knihtiskařství, knihkupectví a půjčovny knih, podniky fiakristů a pod., podniky veř. posluhů, plavectví na vodách vnitrozem., živnosti stavitelská, studnařská, zednická, kamenická a tesařská, kominická, průtočnická (cídiči stok) a pohodnická, výroba a prodej zbraní, střeliva, trhacích a ohněstrůjných předmětů a jedů, vetešnictví, zastavárny, hostinství a výčepnictví, zařizování plynovodů, vodovodův a osvětl. zařízení, podniky k výrobě a převodu elektřiny, výroba a spravování parních kotlů, výroba hracích karet, podkovářství, informační a cestovní kanceláře, pohřební ústavy, zubní technikové, dále též podniky veř. měr a vah, veřejná skladiště; z podniků živn. řádu nepodléhajících pak zejména železnice a paroplavební podniky, přívoznictví, báňské podniky, pojišťovny, banky, veřejné a soukr. jednatelství, lékárny, léčeb. a vyuč. ústavy, divadelní a j. zábavní podniky atd. Rovněž udílejí se nyní koncessemi (na místo bývalých výsad zeměp.)

Koncesse: oprávnění ke konání trhů výročních a týdenních. K udělení koncesse žádá se na uchazeči zvláštní způsobilosti, někdy i neurčité t. zv. spolehlivosti. – Dle cís. pat. z 26. listop. 1852 č. 253 ř. z. bylo zvláštního povolení správy státní potřebí i ke zřízení všech druhů spolků, což bylo spolčov. zákonem z 15. listop. 1867 č. 134 ř. z. obmezeno na společnosti výdělkové a na spolky pro obchody bankovní, úvěrní a pojišť., pro ústavy rentovní, spořitelny a zastavárny. Očekávanou reformou akciového zákona bude snad odstraněna koncessní vázanost i u společností akciových a kommanditních spol. na akcie. Převládáť nyní názor, že účelu koncesse, t. j. ochrany obecenstva před ztrátou a ošálením, dosahuje se koncessní soustavou jen velmi nedokonale. Udělením koncesse přejímá stát zodpovědnost za solidnost i prosperitu podniku a svádí obecenstvo k přílišné důvěřivosti, s druhé strany pak koncessní systém ztěžuje zakladatelskou podnikavost. Touží se tudíž po svobodě zakládání, ale po přísnějším ručení zakladatelů a správců akc. podniků. – Od koncessí ku provozování podniků živnostenských, které jsou nyní vesměs osobní, dlužno lišiti t. zv. koncesse reální, t. j. schválení živnost. provozovny, kterého jest potřebí všude, kdekoliv by provozováním živnosti bylo se dotčeno práv a zájmů sousedů. U nás podrobuje živn. nov. z r. 1883 úřednímu schválení všechny provozovny, kde se provozují živnosti pomocí zvl. výhní, parních strojů a j. motorů nebo vodních přístrojů, nebo kde by vůbec provozování živností bylo pro sousedy spojeno s nebezpečenstvím neb obtěžováním. Zároveň má se hleděti, aby z provozování závodu nevzniklo nebezpečí též osobám v závodě samém zaměstnaným. Pro některé zvlášť obtížné nebo nebezpečné druhy podniků zákon místo obyčejného řízení o reálních koncessích předpisuje přísnější řízení ediktální. Postup, jakým se správní úřady řídily při schvalování provozoven živnostenských, zavdal v poslední době podnět k četným stížnostem průmyslníků, které přivodí snad praxi mírnější a jednotnější. Gbr.

Související hesla