Koncil ekumenický

, sněm ekumenický – všeobecný koncil, jehož usnesení jsou uznávána jak církví katolickou, tak církvemi pravoslavnými. Koncily ekumenické řešily nejzákladnější otázky křesťanské věrouky i organizace církve a výrazně přispěly k formulování křesťanského dogmatu. Konaly se v období pozdního starověku a raného středověku a na rozdíl od koncilů katolické církve byly svolávány nikoli církevní autoritou, ale římským (východořímským) císařem. Jedná se o sedm (popř. osm) koncilů.

Tabulka: Koncil Ekumenicky
Název Rok Svolávatel Počet účastníků Bližší údaje
1. nikájský (nicejský) 325 římský císař Konstantin I. Veliký (274 – 337) asi 220 – 250 odsouzení ariánství, přijetí tzv. nicejského vyznání víry; Dohoda o výpočtu Velikonoc. Přijetí kánonů upravujících vnitrocírkevní život
1. konstantinopolský 381 římský císař Theodosius I. (346 – 395) kolem 150 nicejsko-konstantinopolské vyznání víry zdůrazňující božství Ducha svatého; později různou interpretací dalo podnět k sporu o filioque
efezský 431 východořímský císař Theodosius II. (vládl 408 – 450) v dohodě se západořímským císařem Valentinianem III. (425 – 455) 198 odsouzení nestoriánství; zavedení titulu Bohorodička pro Marii
chalcedonský 451 východořímský císař Martianus (vládl 450 – 457) na žádost papeže Lva I. (v úřadu 440 – 461) asi 350 odsouzení nestoriánství a monofyzitismu; formování pravověrné nauky odmítající nestoriánskou i monofyzitickou interpretaci osobnosti Krista: je jediná, avšak má dvojí nesmíšenou přirozenost  –  božskou a lidskou
2. konstantinopolský 553 východořímský císař Justinianus I. Veliký (vládl 527 – 565) po dohodě s papežem Vigiliem (v úřadu 537 – 555) 164 odsouzení tzv. tří kapitol nestoriánství (prosazeno císařem proti váhajícímu papeži) znamenalo zdůraznění Kristovy Božské přirozenosti; převahu získal monofyzitismus. Po koncilu hledání zdánlivého kompromisu v podobě monoteletismu
3. konstantinopolský 680 – -681 východořímský císař Kónstantinos III. (vládl 668 – 685) v dohodě s papežem Agathonem (v úřadu 678 – 681 174 odsouzení monoteletismu; potvrzení víry chalcedonského koncilu; z církve vyloučeni maronité
2. nikajský (nicejský) 787 východořímská císařovna- Irena (752 – 803), regentka za neplnoletého Konstantina VI. (vládl 780 – 797) 360 odsouzení ikonoklasmu; uctívání obrazů dovoleno
4. konstantinopolský 869 – 870 (879 – 880) východořímský císař Basil I. Makedonský (812 – 886) v dohodě s papežem Hadriánem II. (v úřadu 867 – 872) 102 ukončení Fotiova schizmatu, vyvolaného sporem o filioque; odsouzení Fotia, jenž považoval zavedení filioque a nauky o očistci za zfalšování pravé víry; na východě neuzáno  –  v pravoslaví považován za ekumenický koncil až sněm svolaný 879 Fotiem a potvrzující jeho názory
 
Související hesla