Koncil kostnický

, koncil katolické církve v letech 1414 – 18, svolaný papežem Janem XXIII. a císařem Zikmundem Lucemburským do Kostnice, zejména za účelem vyřešení velkého západního rozkolu (schizmatu) na základě teorií konciliarismu. Předcházel mu koncil pisánský (1409; považován za nelegitimní), jenž problematiku rozkolu nejen nevyřešil, ale ještě zkomplikoval (místo dvoupapežství třípapežství). Jan XXIII. očekával potvrzení úřadu, avšak postupně prosazen názor, že jednota církve se dá napravit pouze sesazením všech tří papežů a zvolením papeže nového. 20. 3. 1415 Jan XXIII. prchl z Kostnice, 6. 4. 1415 koncil kostnický přijal dekret o nadřazenosti koncilu nad papeži (koncil má být stálou institucí kontrolující činnost papežské moci), poté byl Jan XXIII. Zikmundem zatčen, označen za vzdoropapeže a na soudním procesu donucen vzdát se stolce. V roce 1415 dobrovolně odstoupil římský papež Řehoř XII., 1417 sesazen papež Benedikt XIII. 11. 11. 1417 zvolen papež Martin V. († 1431), čímž byl rozkol ukončen. V průběhu jednání odsouzeni jako kacíři Jan Hus (1415) a Jeroným Pražský (1416). V duchu konciliarismu následoval koncil basilejský.

Související hesla