Kongregace

a) v katolické církvi typ řeholní společnosti vedle řádů řeholních; vznikaly v novověku. Na rozdíl od řádů jejich členové nenosí řeholní hábit, mnišské zvyklosti bývají omezeny na minimum. Mívají určenou oblast praktické činnosti (např. redemptoristé misii a duchovní službu pro nemocné); b) výkonné úřady papežské kurie, zajišťující centrální správu římskokatolické církve; c) v benediktinském řádu sdružení klášterů na regionálním základě nebo podle společné tradice; d) v jedné z větví kalvinismu (viz též kongregacionalisté) sbor.

Ottův slovník naučný: Kongregace

Kongregace: Kongregace, řeholní rodina, v níž pouze sliby prosté se skládají; a sice, zachovává-li se v nich vše, co k podstatě života řeholního vůbec přináleží, t. j. tři rady evangelické, tři trvalé sliby, společný život a zachovávání regule, jsou to kongregace v pravém slova smyslu, jež od řádů formálních liší se pouze sliby; jakmile však některý z oněch podstatných požadavků života řádového chybí, buď že jen některé sliby se skládají, nebo jenom na čas, jsou to kongregace v nevlastním slova smyslu a zovou se congregationes piae nebo instituta religiosa. Rozeznávají se kongregace mužské a ženské a mají rozličný účel: buď vedou život kontemplativný čili rozjímavý, nebo zabývají se missiemi, výchovou mládeže, vyučováním, opatrováním sirotků a nalezenců a pod. Zřízena může býti nová kongregace se svolením biskupa příslušné diécése, načež postupmo dostane se jí i schválení Stolice Apoštolské. Ke zřízení nového kláštera nějaké kongregace dostačí jen svolení biskupské, u nás v Rakousku třeba pak i svolení vládního. Původem jsou kongregace mnohem pozdější než řády vlastní a zejména v posledních třech stoletích nabyly velikého rozšíření. Nejznámější z nich jsou: redemptoristé, passionisté, školní bratři, resurrectionisté, milosrdné sestry, školské sestry, anglické panny. Členem kongregace státi se může jen ten, kdo maje všechny vlastnosti, jež jsou stanoveny pro stav řeholní vůbec a pro příslušnou kongregaci zvláště zákonem a statuty kongregace, po odbytém noviciátu zcela svobodně a nenuceně složí jednoduchou professi do rukou představeného, v kongregacích ženských pak do rukou biskupa nebo jeho zástupce. Professe ta skládá se buď z počátku jen na čas (3 nebo 5 let) a pak teprve doživotně, nebo hned doživotně. Jí stává se každý účastným všech práv a privilegii řádových, poddaným svého představeného, jemuž poslušností jest zavázán, nemá dovoleno uzavříti manželství a, ač práva vlastnického nepozbývá a nabyti ho může, přece jeho právo disposiční ohledně jmění jest obmezeno. Taktéž jest povinen zachovávati klausuru. Vrchní správu kongregace vede generální představený, buď na čas nebo doživotně volený, mající k ruce konsultory či assistenty; v čele provincií jednotlivých stojí provinciál a jednotlivé domy mají své představené místní na určitý počet let volené nebo ustanovené. Kongregace ženské jsou ve mnohé příčině závislé na biskupu diécésním. Gen. představené, mající k ruce několik assistentek, přísluší sice vláda domácí, ale jurisdikce přísluší biskupovi, jenž vykonává dohled, visituje je sám nebo skrze svého zástupce, ustanovuje jim zpovědníky, přijímá professi a pod. Kongregace mužské jsou v té příčině volnější. Jako řády i kongregace mají své kardinály-protektory, skrze něž, jakož i skrze kongregaci pro záležitosti biskupův a řeholníkův papež svoji jurisdikci nad nimi vykonává. Co se týče vystoupení a propuštění z kongregace a rozvázání slibů prostých, platí toto: složeny-li sliby jen na čas, přestává po uplynutí doby té jejich závaznost, před uplynutím doby té však může od nich dispensovati biskup; jsou-li sliby doživotní, může od nich dispensovati jen papež. Kromě toho propuštění z kongregace těch členů, kteří složili sliby prosté doživotní nebo mají jen sliby dočasné sice, ale jsou zároveň svěcenci vyššími, může se státi jen z důležité příčiny a po předchozím processu kanonickém, a tu kněží takto propuštění nebo vypuzení tak dlouho suspendováni jsou ab exercitio ordinis, pokud od některého biskupa přijati nejsou do diécése.

Kongregace: zove se též spojení několika samostatných klášterů téhož řádu v jeden celek, v jehož čele stojí opat generální, zvaný též abbas pater nebo abbas primas. Slučování takové dálo se již od XI. st., nejprve u benediktinů, potom u cisterciáků a praemonstrátů. Tak na př. u benediktinů je kongregace beuronská, švýcarská, uherská, v Cislajtanii kongregace pod ochranou sv. Josefa a druhá pod ochranou Neposkvr. početí P. M. atd., v jichž čele stojí praeses, a všechny kongregace ty tvoří od r. 1893 konfoederaci, jejíž generální opat volí se na 12 let, jsa zároveň konventuálním opatem kolleje sv. Anselma v Římě.

Kongregace: jsou též zvláštní kollegia v kurii římské, jež ku projednávání jistých v obor jejich přikázaných záležitostí a k rozhodování o nich v mezích své pravomoci stabilně jsou ustanovena. Kromě těchto kongregací řádných čili stabilních jsou též kongregace mimořádné, jež pouze vzhledem k nějaké mimořádné záležitosti se zřídí, a jakmile o ní bylo rozhodnuto, zase pominou; kromě toho některé kongregace jsou universální, pro celou církev, jiné jen partikulární, buď jen pro některou čásť církve, na př. jen pro Řím jsouce ustanoveny, anebo jen pro některý obor, z působnosti generální kongregace vyňatý, zřízeny, ve kterémžto případě tvoří čásť kongregace universální. Stálých kongregací jest v kurii římské několik, z nichž nejstarší jest kongregace inkvisiční. Každá kongregace má jistý počet kardinálů, kteří mají hlas rozhodný; má svého praefekta, jímž jest některý kardinál, leč vyhradil-li si předsednictví papež sám; dále má sekretáře, jímž bývá nějaký praelát, z pravidla titulární biskup, a jen při kongregaci inkvisiční jest jím kardinál, tak jako zase při kongregaci indexu jest jím člen řádu dominikánského; kromě toho jest tam jistý počet konsultorů, t. j. učených theologů, kanonistů a legistů (s hlasem poradným), a různí úředníci, jako podsekretář, protokollista, archivář, minutanti atd. Listiny od kongregace vydané, aby byly platné, musí býti podepsány praefektem a sekretářem a opatřeny pečetí kongregace Sezení svá mají bud v papežském paláci nebo v jiných místnostech. Sekretář kongregace mívá v určité dni u papeže audienci, v níž referuje mu o věcech běžných. Záležitosti různé rozhodují kongregace obyčejně ve formě dubií. Jurisdikce jejich jest řádná. Nejdůležitější kongregace jsou tyto: a) kongregace inkvisiční b) Kongregace vykladačů koncilu Tridentského, jíž svěřeno jest provádění snesení sboru Trident. (obor administrační), rozhodování sporných záležitostí na sneseních Trident. koncilu spočívajicích, hlavně manželských a obročních (obor soudní), a authentické vykládání úchval sněmu Trident. (obor legislativní). – c) Kongregace indexu knih zapovězených, jež pečuje o to, aby knihy něco proti víře nebo mravům obsahující nebyly publikovány (censura praeventivní), a byly-li již publikovány, aby byly zavrženy (censura repressivní), ku kterémuž cíli vydává se čas od času seznam (index) knih zapovězených. Nyní upravena jest censura církevní konstitucí Lva XIII. ze dne 25. ledna 1897. (Srv. Hollweck, Das kirchliche Bücherverbot, Mohuč, 1897.) – d) Kongregace pro záležitosti biskupů a řeholníků, ze dvou původních kongregací v jednu spojená, rozhoduje o všech věcech, jež se dotýkají biskupův a řeholníků. – e) Kongregace konsistorní, jíž předsedá sám papež, chystá věci, o nichž v konsistoři kardinálské definitivně se rozhoduje. – f) Kongregace posvátných obřadů (S. R. C.) pořádá věci týkající se obřadů bohoslužebných a rozhoduje spory o praecedenci (řádný obor působnosti); mimo to přikázány jsou jí práce beatifikační a kanonisační (mimořádný obor působnosti). – g) Kongregace pro rozšiřování víry (Propaganda) pečuje o missie v krajích pohanských, a spolu podřízeny jsou jí takové kraje, kde organisace církevní úplně posud provedena není, nebo kde pro velikou převahu nekatolického obyvatelstva řízení záležitostí církevních vyžaduje prostředků mimořádných. Pravomoc její jest veliká, jelikož obstarává pro kraje missijní vše, co pro kraje jiné všechny ostatní kongregace vykonávají. S kongregací tou souvisí kollej Urbanova, založená r. 1627, v níž vychovávají a vzdělávají se jinoši různých národů k účelům missijním, a knihtiskárna, v níž tlačí se knihy v jazycích všech národů. – h) Kongregace pro ochranu jurisdikce a výsad církevních. – i) Kongregace odpustková, jež pečuje o vše, co týká se odpustků, úcty svatých a ostatkův. – Kromě těchto kongregací jsou ještě některé jiné, jako: kongregace záduší sv.-Petrského; visitationis apostolicae atd. Viz Bangen, Die römische Curie (Münster, 1854); Phillips, Kirchenrecht, VI. sv.. Řezno, 1864); Goyau, Pératé, Fabre, Le Vatican; Die kathol. Kirche in Wort und Bild (vydává Leo. Gesellschaft ve Vídni). Tpch.

Související hesla