Konopiště

, zámek ve středních Čechách u Benešova. Původně hrad francouzského kastelového typu, vystavěný v 2. polovině 13. stol. Umožňoval neobvyklou aktivní obranu. V letech 1467 – 68 obléhán Jiřím z Poděbrad (dochované stopy obléhacích prací). Přestavován pozdně goticky, renesančně, barokně (F. M. Kaňka) a do dnešní podoby J. Mockerem pro následníka trůnu Františka Ferdinanda d’ Este (zakoupen 1887). Bohaté sbírky uměleckých předmětů, loveckých trofejí a sbírka zbraní z 16. – 18. stol., rozsáhlé anglické parky a růžová zahrada s plastikami, rybníky. Okolní lovecké revíry jsou známé množstvím bažantů.

Ottův slovník naučný: Konopiště

Konopiště: ves a panství v Čechách, hejt., okr., fara a pš. Benešov; 23 d., 391 ob. č. (1890), 2tř. šk., 2 mlýny. Alod. panství (5397,48 ha) s krásným letním zámkem náleží arcivév. rak. Františkovi Ferdinandovi. R. 1898 zámek nádherně opraven a panské průmyslové závody v Konopišti zrušeny a převedeny do Benešova. Konopiště založeno buď od Miloty z Dědic, odjinud z Benešova († 1307), nebo od některého z jeho potomkův. Ok. r. 1327 daroval je Dobeš z Benešova příbuznému svému Zdeslavovi ze Šternberka, jehož potomci tu skoro 300 let seděli. Ze čtyř synův Zdeslavových († r. 1344) dostal je za díl syn Zdeněk († r. 1388), jehož syn Albrecht (1381 až 1413) sešel bez mužských dědicův. Dostalo se tedy Konopiště Petrovi ze Šternberka jako vnuku nejstaršího z dotčených 4 bratří, jenž r. 1420 smrtí sešel. Držela je potom vdova Perchta z Kravař a odevzdala je ok. r. 1440 Zdenkovi ze Šternberka, jenž byl pravnukem dotčeného nejstaršího ze 4 bratří. Zdeněk odtud napřed Jiříkovi z Poděbrad pomáhal, když však od něho odpadl a pány proti němu seštval, obleženo jest Konopiště (1467) a po 18 měsících dobyto. Navráceno r. 1479 zase synům jeho. Držel je pak Jan a po něm synové Zdeněk mladší a Jiřík, majíce každý po polovici (1490). Díl onoho († 1496) dostal se strýci jeho Ladislavovi a Jiří zapsal svůj díl Zdeslavovi. Oboje sloučil jiný Jiří, jenž před r. 1525 bezdětek zemřel. Po něm následoval Adam († 1560). Když se synové jeho dělili, dostalo se Konopiště Vilémovi († 1562). Po něm následovali bratr Jan († 1578) a tohoto syn Adam mladší. Když tento r. 1588 bezdětek zemřel, dědila Konopiště sestra Eliška manž. Arkleba z Kunovic. R. 1604 prodáno Konopiště Dorotě Hodějovské z Harasova, která čásť přestavěla (1605). Syn její Bernart odsouzen jmění pro vzpouru a Konopiště dostalo se napřed Albrechtovi z Valdšteina (1622) a r. 1623 Pavlovi Michnovi z Vacinova. Po tomto následoval (1636) nejstarší syn Václav, jenž odkázal Konopiště (1667) bratranci Sigmundovi Norbertovi, že však tento brzo zemřel, nezletilé dítky zůstaviv, prodáno Konopiště (1673) Jiřímu Ladislavovi hr. ze Sinzendorfu. Od jeho syna Filipa Karla koupil Konopiště (1701) František Karel hr. Přehořovský z Kvasejovic. Roku 1715 dostalo se Konopiště v držení Jana Josefa hr. z Vrtby († 1734), po němž potomci Frant. Václav († 1762) a Frant. Josef († 1830) následovali. R. 1738 narodil se na Konopišti proslulý topograf a upřímný Čech Jaroslav Schaller. R. 1775 bráněno Konopiště proti povstalým sedlákům. R. 1830 dědil je rod Lobkovský (Jan Karel a r. 1870 Frant. Fugen), po něm ujal je arcikníže František Ferdinand, nynější držitel, jenž je ve skvostné sídlo přeměnil. Srv. Vlasák, Místop. bibl. III. 34. Sčk.

Související hesla