Konrád II. Ota

, moravský markrabě, český kníže z rodu Přemyslovců; syn moravského údělníka Konráda II. Znojemského († 1161). Znojemský kníže od 1161, brněnský od 1173, olomoucký od 1181; český krátce 1182 a od 1189. Jeho spor s bývalým panovníkem Bedřichem rozřešil císař Friedrich I. Barbarossa rozdělením vlády mezi oba dva (Konrád II. Ota získal Moravu, která se stala 1182 markrabstvím, a po smrti Bedřichově Čechy). V roce 1189 vydal nejstarší psaný český zákoník – Statuta Konráda Oty; zemřel na mor při výpravě do Itálie.

Ottův slovník naučný: Konrád II. Ota

Konrad: Otto, první markrabě moravský, syn před. a Marie, dcery velkého župana srbského Uroše Bílého (* mezi r. 1136 – 40). Původně slul jen Konrad, jméno Otto dala mu cizina. Na poč. r. 1157 držel Znojemsko. V bojích o trůn český r. 1173 stranil Soběslavovi. R. 1177 dostal knížectví Brněnské. Později pomáhal v bojích o trůn knížeti Bedřichovi a byl od něho za to r. 1179 odměněn knížectvím Olomúckým. Tím způsobem stal se Konrad O. pánem celé Moravy. Byl povahy ctižádostivé a dychtil po úplné neodvislosti panství svého. K vyplnění jeho touhy došlo r. 1182; když totiž zvolen byl proti knížeti českému Bedřichovi za vzdoroknížete, vzdal se na zakročení císaře Bedřicha I. této hodnosti a trůn český vrátil zase knížeti Bedřichovi, v náhradu za to však prohlášen byl za samostatného markraběte říše Římské. Morava byla vytržena tím úplně z moci knížete českého a udělena Konradovi v léno jako bezprostřední říšské markrabství. Po r. 1182 věnoval se Konrad O. správě svého panství. Řídil se v té věci staršími zákony a obyčeji nechtěje novotami popuditi proti sobě velmože. R. 1184 účastnil se nepokojů, jež v Čechách vypukly. Válčil s Přemyslem a utkal se s ním v bitvě u Loděnic 10. pros. 1185. Bitva ta byla pro Konrada Ottu nešťastná. Nemoha pro nedostatek vojska dále bojovati, naklonil se k míru, který byl r. 1186 na hradě Kníně uzavřen. Po smrti českého knížete Bedřicha (25. bř. 1188) stal se Konrad O., posaváde markrabě moravský, knížetem českým. Tím Čechy i Morava spojeny byly v jednotu. Když pak r. 1189 ku konci dubna Konrad O. přijímal v Řezně korouhve lenní, nebylo řeči o nějakém odtržení Moravy od Čech. Vliv jeho byl v té době veliký. R. 1189 stal se rozsudím sporů v Míšni a dobyl tam vavřínů válečných. Po návratu z výpravy míšeňské hleděl Konrad O. na sněmě v Praze dne 15. čna 1189 urovnati některé záležitosti domácí. Tehdy vzdal se pro svou osobu asi titulu markraběte moravského a prohlásil, že Morava s Čechami tvořiti má jeden státní celek. Snesení sněmu pražského stvrzena byla na sněmu novém v Sadské, kde účastnili se jednání i Moravané. Hlavním předmětem sněmu sadského bylo vyhlášení »Statut Otových neb Konrádových«. Vydání jich zaručilo Konradovi Ottovi jméno prvního domácího zákonodárce. Statuta jsou památník českého práva obyčejového. Obsahují především »předpisy o příslušnosti a složení soudů hradských a řízení před těmito soudy, ku kterým se připojují asi tři nebo čtyři předpisy práva hmotného, civilního i trestníhœ. Znění Statut pro Čechy bylo asi poněkud jiné nežli pro Moravu. Statuta nezachovala se nám v původním znění, nýbrž jen v pozdějších potvrzeních krále Přemysla Otakara I. Konrad O. provázel císaře Jindřicha VI. na cestě do Říma, a když 15. dub. 1191 papež korunoval císaře, byl přítomen aktu tomu Konrad O. Byl to asi »první panovník český, který se díval na slavnost takovoų. V Italii Konrad O. nalezl předčasný hrob 9. září r. 1191 bezdětek zemřev na mor ve vojsku vypuklý. Byl ženat s Hailikou či Helichou. – Konrad O. je z nejznamenitějších Přemyslovců; byl moudrý, spravedlivý, vroucně zbožný, srdce něžného a soucitného, chrabrý, nepohřešoval nadání vojevůdcovského. Jako státník honosil se prohlédavostí. Přílišná ctižádost byla snad jeho jedinou chybou. – Nejlepší vydání »Statut« pořídil H. Jireček: Codex juris bohemici. Tom. I. 43 – 57, 62 – 65, 68 – 72. Srv. Jar. Demel, Konrád Ota, první markrabě moravský. V Brně, 1894 (otisk z »Č. M. M.«); týž, Dodatky a vysvětlení k 7. kapitole II. knihy Bretholzových dějin Moravy (»Č. M. M.« 1896). Tbk

Související hesla